Jak se nemoc barvosleposti diagnostikuje?

Barvoslepost, známá také jako nedostatek barev nebo barevné vidění, je stav, kdy lidé mají potíže s rozlišením určitých barev. Nejčastějším typem barvosleposti je červeno-zelená barvoslepost, která postihuje asi 8 % mužů a 0,5 % žen.

Existuje několik testů, které lze použít k diagnostice barvosleposti.

* Test Ishihara :Test Ishihara je nejběžnějším testem barvosleposti. Skládá se ze série talířů s barevnými tečkami uspořádanými do vzoru. Lidé s barvoslepostí uvidí tečky jinak než lidé s normálním barevným viděním.

* Test Farnsworth-Munsell 100 Hue :Farnsworth-Munsell 100 Hue test je dalším běžným testem barvosleposti. Skládá se ze série barevných uzávěrů, které jsou uspořádány v pořadí odstínů. Lidé s barvoslepostí budou mít potíže s uspořádáním čepic ve správném pořadí.

* Anomaloskop :Anomaloskop je zařízení, které se používá k měření barevné diskriminace. Skládá se ze dvou světel, jedno je červené a jedno zelené. Testovaná osoba je požádána, aby upravila intenzitu zeleného světla, dokud se nezdá, že má stejnou barvu jako červené světlo. Lidé s barvoslepostí budou mít s touto úpravou potíže.

Kromě těchto testů existuje také několik genetických testů, které lze použít k diagnostice barvosleposti. Tyto testy mohou identifikovat specifické geny, které jsou zodpovědné za tento stav.

Barvoslepost je celoživotní stav, ale obvykle se dá zvládnout pomocí korekčních čoček nebo filtrů.