Proč rentgenové záření nemůže projít sklem, ale diamantem nebo tělesem?

Toto tvrzení je nesprávné. Rentgenové záření skutečně může procházet sklem. Rentgenové záření je forma elektromagnetického záření složená z fotonů o velmi vysoké energii, má schopnost procházet mnoha materiály včetně skla, ale stupeň průniku je ovlivněn hustotou a tloušťkou materiálu.

Ve skutečnosti se rentgenové záření běžně používá v lékařském a zubním zobrazování k zachycení detailních vnitřních struktur lidského těla. Přestože je sklo hustší než většina tělesných tkání, výrazně neblokuje rentgenové záření.

Kromě toho může rentgenové záření procházet i diamanty, které mají vyšší hustotu než sklo. Klíčovým faktorem určujícím pronikání rentgenového záření je atomové číslo (Z) materiálu. Materiály s vyššími atomovými čísly mají tendenci absorbovat rentgenové záření silněji, zatímco materiály s nižšími atomovými čísly umožňují, aby rentgenové záření procházelo snadněji.

Sklo se primárně skládá z lehkých prvků, jako je kyslík, křemík a vápník s relativně nízkými atomovými čísly, které umožňují průchod rentgenového záření. Podobně jsou lidské tkáně složeny převážně z prvků s nízkým Z, díky čemuž jsou propustné pro rentgenové záření.

Na druhou stranu jsou diamanty vyrobeny z čistého uhlíku s vyšším atomovým číslem (Z=6), což vede k silnější absorpci rentgenového záření ve srovnání se sklem nebo tělesnými tkáněmi.

Stručně řečeno, rentgenové záření může procházet sklem, lidským tělem a dokonce i diamanty, ale jejich hloubka průniku a kvalita obrazu se mohou lišit v závislosti na hustotě, tloušťce a atomovém složení materiálu.