Schematický diagram patofyziologie kolorektálního karcinomu?
1. Genetická predispozice:
- Dědičné genetické mutace, jako je Lynchův syndrom (dědičný nepolypózní kolorektální karcinom) nebo familiární adenomatózní polypóza (FAP), zvyšují riziko rozvoje CRC.
- Během vývoje sporadického CRC se mohou vyskytovat somatické mutace v různých genech, včetně APC, KRAS, TP53 a PIK3CA.
2. Aberantní buněčný růst:
- Dysplastické změny:Normální epiteliální buňky tlustého střeva získávají genetické změny, což vede k abnormálnímu růstu a tvorbě dysplastických krypt.
3. Tvorba adenomu:
- Adenomy jsou nerakovinné polypy, které se vyvíjejí z dysplastických krypt. Mohou zůstat benigní nebo postupem času progredovat do rakoviny.
4. Vývoj adenokarcinomu:
- V průběhu času mohou adenomy akumulovat další genetické mutace, což vede k rozvoji adenokarcinomu, nejčastějšího typu CRC.
5. Invaze a metastázy:
- Invaze:Rakovinové buňky pronikají do hlubších vrstev tlustého střeva nebo konečníku a pronikají do muscularis propria.
- Metastáza:Rakovinové buňky se šíří do jiných částí těla lymfatickým systémem nebo krevním řečištěm. Mezi běžná místa metastáz patří játra, plíce a pobřišnice.
6. Angiogeneze:
- K podpoře růstu rakovinné buňky stimulují tvorbu nových krevních cév prostřednictvím procesu zvaného angiogeneze. To poskytuje nádoru základní živiny a kyslík.
7. Imunitní odpověď:
- Imunitní systém dokáže rozpoznat a napadnout rakovinné buňky. Buňky CRC se však mohou vyhýbat imunitnímu dohledu různými mechanismy, jako je exprese proteinů imunitního kontrolního bodu.
8. Environmentální faktory:
- Některé faktory životního stylu, jako je strava s vysokým obsahem červeného a zpracovaného masa, nízký příjem vlákniny, obezita, kouření a nadměrná konzumace alkoholu, mohou zvýšit riziko vzniku CRC.
9. Dysregulovaná buněčná signalizace:
- Mutace v různých genech mohou vést k dysregulaci buněčných signálních drah, jako je dráha Wnt, dráha MAPK a dráha PI3K, což přispívá k nekontrolovanému růstu a přežití buněk.
10. Epigenetické změny:
- Epigenetické změny, jako je metylace DNA a modifikace histonů, mohou ovlivnit genovou expresi a přispět k rozvoji a progresi CRC.
Pochopení patofyziologie CRC je zásadní pro vývoj účinných strategií prevence, screeningu a léčby pro boj s tímto komplexním onemocněním.