Jak akutní lymfoblastická leukémie vzniká?
1. Genetické mutace: Nejběžnější genetickou změnou spojenou s ALL je translokace části chromozomu 9 na chromozom 22, což vede k vytvoření chromozomu Philadelphia. Tato translokace vede k fúzi dvou genů, BCR a ABL, čímž vzniká hybridní gen BCR-ABL1, který produkuje dysregulovaný enzym tyrozinkinázy. Fúzní protein BCR-ABL1 narušuje normální buněčné signální dráhy, podporuje buněčný růst, proliferaci a přežití a zároveň inhibuje apoptózu (programovanou buněčnou smrt).
2. Další chromozomální abnormality: Kromě chromozomu Philadelphia byly ve VŠECH případech nalezeny různé další chromozomální abnormality, včetně translokací, delecí a duplikací. Tyto genetické změny mohou ovlivnit geny zapojené do regulace buněčného cyklu, apoptózy a imunitních funkcí, což přispívá k rozvoji leukémie.
3. Zděděná genetická náchylnost: Někteří jedinci mohou mít genetickou predispozici k rozvoji ALL v důsledku zděděných mutací nebo variací v určitých genech. Tyto genetické faktory mohou zvýšit riziko rozvoje ALL, ale nezaručují, že se u člověka onemocnění rozvine.
4. Faktory životního prostředí: Některé environmentální faktory byly spojeny se zvýšeným rizikem ALL, včetně expozice ionizujícímu záření, benzenu a určitým chemoterapeutickým lékům. Je však důležité poznamenat, že tyto faktory nezpůsobují VŠECHNY ve všech případech a jejich role se stále zkoumá.
5. Dysfunkce imunitního systému: Abnormality v imunitním systému mohou přispět k rozvoji ALL. Například jedinci s určitými imunodeficity nebo ti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, mají zvýšené riziko rozvoje ALL.
Je důležité si uvědomit, že ALL je komplexní onemocnění a jeho vývoj může zahrnovat mnoho genetických, environmentálních a imunologických faktorů. K úplnému pochopení mechanismů, které jsou základem iniciace a progrese ALL, je zapotřebí další výzkum.

