Jaké věci mohou detekovat rentgenové paprsky?

Několik typů materiálů a zařízení může detekovat rentgenové záření díky jejich schopnosti interagovat s rentgenovým zářením a reagovat na něj. Zde jsou některé z běžných metod a detektorů používaných pro detekci rentgenového záření:

1. Fotografický film: Tradiční rentgenová fotografie využívá fotografický film umístěný za kontrolovaným objektem. Rentgenové záření procházející objektem vytváří latentní obrazy na filmu, který je následně zpracován tak, aby vznikl viditelný rentgenový obraz.

2. Kazeta s rentgenovým filmem: Kazeta s rentgenovým filmem obsahuje fotografický film uzavřený v materiálu odolném proti světlu a zesilující obrazovky pro zvýšení citlivosti na rentgenové záření.

3. Fluoroskopická obrazovka: Fluoroskopie používá fluorescenční stínítko potažené materiály, jako je sulfid zinečnatý nebo wolframan kadmia. Když rentgenové paprsky dopadají na obrazovku, způsobují, že vyzařuje viditelné světlo, což umožňuje pozorování pohybujících se objektů v reálném čase bez zachycení jednotlivých snímků.

4. Zesilovače obrazu: Zesilovače obrazu zesilují slabý rentgenový signál pomocí fotonásobičů a převádějí rentgenové záření na jasnější obrazy ve viditelném světle. Používají se ve skiaskopii a lékařských zobrazovacích zařízeních, jako jsou C-ramena.

5. Polovodičové detektory: Tyto detektory, také známé jako digitální detektory nebo ploché panelové detektory, využívají polovodičové materiály jako amorfní křemík nebo telurid kadmia. Rentgenové záření interagující s těmito materiály vytváří elektrické náboje, které lze zaznamenat a zpracovat do digitálních snímků. Běžně se používají v moderních rentgenových zobrazovacích systémech.

6. Scintilační detektory: Scintilační detektory se skládají z materiálů, jako jsou krystaly jodidu sodného (NaI) nebo jodidu česného (CsI), které vyzařují scintilační světlo při dopadu rentgenového záření. Scintilační světlo je detekováno fotonásobičem nebo fotodiodami a převáděno na elektrické signály.

7. Ionizační komory: Ionizační komory měří ionizaci produkovanou v plynem naplněné komoře rentgenovými paprsky. Tato změna ionizačního proudu je úměrná intenzitě rentgenového záření a je detekována a kvantifikována specializovanými přístroji.

8. Geiger-Müllerovy čítače: Geiger-Müllerovy čítače se běžně používají pro detekci a počítání jednotlivých fotonů rentgenového záření. Obsahují trubici naplněnou plynem, která vytváří pulzy elektrického proudu, když rentgenové záření ionizuje plyn, což umožňuje detekci a počítání těchto událostí.

Stojí za zmínku, že zatímco tyto metody primárně detekují rentgenové záření, mnohé z nich zachycují nepřímé reakce na rentgenové záření. Interakce rentgenového záření s materiály detektoru (film, scintilátory, polovodiče) vytváří viditelné světlo, elektrické signály nebo ionizační události, které jsou poté zesíleny a zpracovány za účelem vytvoření interpretovatelných obrazů nebo měření.