Jak se připravuje test na antinukleární protilátky?
Příprava testu na antinukleární protilátky (ANA):
Test na antinukleární protilátky (ANA) je laboratorní test používaný k detekci přítomnosti protilátek v krvi člověka, které jsou namířeny proti jejich vlastním buněčným jádrům. Test se běžně provádí na pomoc při diagnostice autoimunitních stavů, zejména systémového lupus erythematodes (SLE). Zde je přehled toho, jak se test ANA připravuje:
1. Odběr krve:
- Vzorek krve je odebrán ze žíly na paži pacienta.
- Krev se odebírá do zkumavky nebo lahvičky obsahující antikoagulant, aby se zabránilo jejímu srážení.
- Vzorek krve je poté odeslán do laboratoře k testování.
2. Separace séra:
- Vzorek krve se odstředí, aby se oddělily červené krvinky od séra.
- Sérum, které obsahuje požadované protilátky, se odebere a použije k další analýze.
3. Příprava podkladu:
- Skleněná mikroskopická sklíčka jsou potažena substrátem obsahujícím jaderné antigeny.
- Tyto jaderné antigeny jsou typicky extrahovány ze zvířecích tkání, jako jsou játra nebo ledviny, nebo z kultivovaných lidských buněk.
4. Inkubace séra:
- Sérum pacienta se naředí a přidá na mikroskopická sklíčka potažená jadernými antigeny.
- Sklíčka se inkubují po určitou dobu, aby se protilátky v séru mohly vázat na jaderné antigeny na sklíčkách.
5. Praní:
- Po inkubaci se sklíčka důkladně promyjí, aby se odstranily nenavázané protilátky a další látky.
6. Detekce:
- Na sklíčka se přidá fluorescenční nebo enzymem značená sekundární protilátka.
- Sekundární protilátka je specifická pro lidské imunoglobuliny a bude se vázat na jakékoli protilátky pacienta, které se navázaly na jaderné antigeny.
- Pokud jsou v séru pacienta přítomny antinukleární protilátky, navážou se na jaderné antigeny na podložních sklíčkách a následně se na ně naváže sekundární protilátka a vytvoří viditelné signály.
7. Vizualizace a interpretace:
- Sklíčka se vyšetřují pod fluorescenčním mikroskopem nebo pomocí jiných vhodných detekčních metod.
- Přítomnost, vzor a intenzita fluorescenčních signálů jsou analyzovány a interpretovány patologem nebo odborníkem v laboratoři.
Výsledky testu ANA jsou hlášeny jako pozitivní nebo negativní a specifický vzorec fluorescence může poskytnout další informace, které pomáhají při diagnostice autoimunitních onemocnění. Pozitivní výsledek testu ANA nemusí nutně znamenat konkrétní onemocnění, ale může být cenným nástrojem při hodnocení pacientů s podezřením na autoimunitní onemocnění.
