Co je pleurální krvácení?

Pleurální krvácení je hromadění krve v pleurálním prostoru, potenciál mezi viscerální pleurou pokrývající plíce a parietální pleurou vystýlající hrudní dutinu.[1] Tento prostor normálně obsahuje malé množství tekutiny, která umožňuje plícím se během dýchání plynule roztahovat a stahovat.

Nejčastěji je pleurální krvácení způsobeno traumatem hrudníku, maligním onemocněním (rakovina plic) nebo iatrogenními příčinami, jako je centrální žilní katetrizace nebo torakocentéza. Zřídka se může spontánně objevit pleurální krvácení, jak se může stát u hemofilie nebo antikoagulace.

V mnoha případech jsou klinické příznaky pleurálního krvácení nespecifické a mohou být jemné, což činí diagnózu obtížnou.[1] Příznaky a symptomy mohou zahrnovat dušnost, pleuritickou bolest na hrudi (která se zhoršuje při nádechu a kašli) a snížené dechové zvuky. Pacienti s masivním pleurálním krvácením mohou mít hemodynamickou nestabilitu a známky hypovolemického šoku. Nálezy fyzikálního vyšetření mohou zahrnovat tupost až perkuse nad postiženým hemithoraxem a egofonii.

Ultrazvuk je počáteční zobrazovací modalitou volby k detekci pleurálního výpotku a může také pomoci odlišit transsudativní a exsudativní pleurální výpotky na základě jejich vzhledu. Rentgen hrudníku je také užitečný při diagnostice pleurálních výpotků, ale může být méně citlivý než ultrazvuk při detekci malých výpotků. Je však užitečnější pro posouzení základní příčiny výpotku, jako je srdeční selhání, zápal plic nebo malignita.

Měla by být identifikována základní příčina pleurálního výpotku, aby bylo možné vést další diagnostické vyšetření a léčbu. K analýze pleurální tekutiny by se obecně měla provádět diagnostická torakocentéza. Torakoskopie může být nezbytná jak pro diagnostické účely, tak pro usnadnění drenáže výpotku u pacientů s maligním pleurálním výpotkem.

Pleurální krvácení je nutné odlišit od pleurálního výpotku, další příčiny tekutiny v pleurálním prostoru. Pleurální výpotky jsou nejčastěji způsobeny stavy, které mění rovnováhu hydrostatických a onkotických sil přes pleurální membránu nebo zánětem či infekcí pleurálního prostoru.[2]