Jak byli nevolníci ovlivněni černou smrtí?
Černá smrt měla na nevolníky hluboký a zničující dopad. Poddaní byli připoutáni k půdě a byli povinni pracovat pro pána panství. Černá smrt však zabila miliony lidí, což způsobilo vážný nedostatek pracovních sil. To dalo nevolníkům větší vyjednávací sílu a mnohým z nich umožnilo vyjednat lepší podmínky nevolnictví nebo dokonce nevolnictví úplně uniknout.
Nejviditelnějším dopadem bylo snížení jejich počtu, protože mor zabil odhadem 30–50 % evropské populace. To vedlo k nedostatku pracovníků, což následně vedlo ke zvýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek pro ty nevolníky, kteří přežili.
V některých případech byli nevolníci schopni vyjednat se svými pány lepší podmínky služby, jako je snížení nájmu nebo zvýšení volna.
Kromě ekonomických dopadů černé smrti měl mor také hluboký dopad na sociální strukturu Evropy. Smrt tolika lidí vedla ke zhroucení tradičního společenského řádu a nárůstu sociální mobility. Nevolníci se mohli stěhovat z jednoho panství na druhé a někteří se dokonce mohli stát svobodnými muži.
Po černé smrti si mnoho nevolníků dokázalo zlepšit život a některým se dokonce podařilo z nevolnictví úplně uniknout. Mor měl však negativní dopad i na poddané, neboť měl za následek zvýšení daní, pokles životní úrovně a celkový pokles poddanského postavení.
Černá smrt měla hluboký dopad na nevolníky, a to jak ekonomicky, tak sociálně. Mor přinesl změny, které nakonec vedly ke konci nevolnictví a vzestupu svobodnějšího a pohyblivějšího rolnictva.