Co je trombolytická terapie?

Trombolytická terapie, známá také jako terapie proti sraženinám nebo fibrinolytická terapie, je lékařská léčba, jejímž cílem je rozpustit krevní sraženiny (tromby), které blokují průtok krve v krevní cévě. Zahrnuje použití léků nazývaných trombolytická činidla nebo fibrinolytická činidla. Tyto léky fungují tak, že rozkládají vlákna fibrinu, která drží sraženinu pohromadě, což umožňuje sraženinu rozpustit a obnovit průtok krve.

Trombolytická terapie se primárně používá k léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody, což je stav, kdy krevní sraženina blokuje tepnu v mozku, což vede k narušení krevního zásobení a potenciálnímu poškození mozku. Může být také použit k léčbě srdečních záchvatů způsobených krevními sraženinami v koronárních tepnách, hluboké žilní trombózy (DVT) a plicní embolie (PE).

Mezi nejčastěji používaná trombolytická činidla patří:

1. Aktivátor tkáňového plazminogenu (tPA):tPA je nejrozšířenější trombolytické činidlo. Funguje tak, že převádí plasminogen, neaktivní protein přítomný v krvi, na plasmin, což je aktivní enzym, který štěpí fibrin.

2. Urokináza:Urokináza je další trombolytické činidlo, které pochází z buněk lidských ledvin. Funguje tak, že přímo aktivuje plazminogen za vzniku plasminu.

3. Streptokináza:Streptokináza je trombolytické činidlo odvozené z bakterií. Funguje tak, že aktivuje kaskádu reakcí, které nakonec vedou ke konverzi plasminogenu na plasmin.

Trombolytická terapie se typicky podává intravenózně (IV) přímo do krevního řečiště. Po podání infuze trombolytická látka cirkuluje po celém těle a dosáhne místa sraženiny. Doba potřebná k rozpuštění sraženiny se může lišit od minut do hodin.

Je však důležité si uvědomit, že trombolytická terapie není bez rizik. Může vést k závažným komplikacím, včetně krvácení, zejména do mozku, a zvýšenému riziku mrtvice. Proto je klíčové, aby byla trombolytická terapie podávána pod pečlivým lékařským dohledem a pouze tehdy, když potenciální přínosy převažují nad riziky.