Definujte předpětí a vysvětlete, jak ovlivňuje srdeční vstup?

Předběžně načíst označuje stupeň natažení vláken srdečního svalu těsně před kontrakcí. Primárně je určen end-diastolickým objemem (EDV), což je objem krve přítomné v komoře na konci diastoly (relaxace).

Vliv předběžného zatížení na srdeční výdej:

1. Starlingův zákon srdce: Předpětí má přímý vztah se srdečním výdejem, který popisuje Starlingův zákon srdce. Podle tohoto zákona ve fyziologických mezích vede zvýšení předpětí ke zvýšení srdečního výdeje.

2. Zvýšené roztažení, zvýšená síla: S rostoucím předpětím se vlákna srdečního svalu natahují ve větší míře. Toto protažení spustí silnější kontrakci, známou jako Frank-Starlingův mechanismus. Když jsou svalová vlákna více natažena, mohou při kontrakci generovat větší sílu, což má za následek vyšší zdvihový objem a následně i zvýšený srdeční výdej.

3. Optimální předběžné načtení: Existuje optimální předpětí, při kterém srdce funguje nejefektivněji. Při velmi nízkých úrovních předběžného zatížení se srdeční výdej snižuje, protože svalová vlákna nejsou dostatečně natažena, aby vytvořila dostatečnou sílu. Na druhou stranu nadměrné předpětí může vést k přetažení a snížené kontraktilitě, což také zhoršuje srdeční výdej.

4. Klinický význam: Pochopení preloadu je klíčové při zvládání různých kardiovaskulárních stavů. Například u pacientů se srdečním selháním může snížené předpětí přispívat k nízkému srdečnímu výdeji. Ke zlepšení srdeční funkce mohou být nezbytné intervence zaměřené na zvýšení předběžné zátěže, jako je intravenózní podávání tekutin nebo 调整药物.

Stručně řečeno, preload, reprezentovaný koncovým diastolickým objemem, ovlivňuje srdeční výdej v souladu se Starlingovým zákonem srdce. Adekvátní předpětí optimalizuje srdeční výkon, zatímco extrémní předpětí může ohrozit srdeční výdej a celkovou cirkulaci.