Jaký je replikační cyklus neštovic ve srovnání s herpes virsus?
Cyklus replikace neštovic:
1. Příloha a záznam: Poxviry se vážou na povrch hostitelské buňky přes specifické receptory a virus vstupuje do buňky fúzí s plazmatickou membránou nebo endocytózou.
2. Odstranění povlaku: Po vstupu do buňky se vnější obal viru spojí s membránou hostitelské buňky a uvolní jádrovou částici do cytoplazmy.
3. Přepis a replikace: Poxviry nesou svou vlastní DNA polymerázu, která jim umožňuje přepisovat a replikovat jejich virovou DNA v cytoplazmě a syntetizovat jak rané, tak pozdní virové proteiny.
4. Morfologické změny: K replikaci dochází ve specializovaných cytoplazmatických strukturách nazývaných „továrny“ nebo „virové inkluze“, kde se replikuje virová DNA a shromažďují se nové viriony.
5. Sestavení a uvolnění: Sestavení viru probíhá v cytoplazmatických továrnách, kde se nově syntetizované virové proteiny a DNA spojují a vytvářejí nezralé viriony. Tyto nezralé viriony dále dozrávají získáním vnější membrány odvozené z membrány hostitelské buňky, než jsou uvolněny z buňky.
Cyklus replikace herpesviru:
1. Příloha a záznam: Herpesviry také využívají k připojení specifické receptory na povrchu hostitelské buňky, ale jejich vstupní mechanismus se od poxvirů liší. Mohou vstoupit do hostitelské buňky fúzí s plazmatickou membránou nebo endocytózou prostřednictvím procesu zvaného „membránová fúze“.
2. Odstranění povlaku: Po vstupu se herpesviry odkryjí v cytoplazmě a uvolní virový genom do cytoplazmy.
3. Přepis a replikace: Herpesviry také kódují svou vlastní DNA polymerázu a mohou přepisovat a replikovat svou virovou DNA v jádře hostitelské buňky. Replikace herpesviru však zahrnuje komplexní souhru mezi jadernými a cytoplazmatickými událostmi, což vede k produkci časných i pozdních virových proteinů.
4. Sestavení a obálka: Podobně jako u poxvirů dochází k replikaci herpesviru v cytoplazmatických místech, obvykle blízko jádra. Po sestavení získávají nově vytvořené kapsidy vnější obal pučením přes vnitřní jadernou membránu a během procesu získávají složky z membrány hostitelské buňky.
5. Vydání: Herpesviry mohou projít buď bezbuněčným uvolňováním, kdy se zralé obalené viriony uvolňují do extracelulárního prostředí, nebo šířením z buňky do buňky, kdy se nově sestavené viriony přímo přesouvají do sousedních buněk, aniž by byly uvolněny do extracelulárního prostoru.
Zatímco poxviry i herpesviry jsou velké DNA viry se složitými replikačními cykly, tyto klíčové rozdíly zdůrazňují adaptace na jejich specifické interakce hostitel-buňka a strategie, které každý virus používá k propagaci a vyhýbání se imunitním reakcím hostitele.
