Jak se léčily neštovice ve středověké Anglii?

Neštovice byly ve středověké Anglii vysoce nakažlivá a smrtelná nemoc. V té době nebyla k dispozici žádná specifická léčba neštovic, ale byla přijata některá obecná opatření ke zmírnění příznaků a zabránění další infekci.

1. Izolace:Lidé, kteří byli nakaženi neštovicemi, byli často izolováni, aby se zabránilo šíření nemoci. Byli drženi v oddělené místnosti nebo domě a nesměli přijít do styku s ostatními.

2. Bloodletting:Bloodletting byl běžnou praxí ve středověké medicíně. Věřilo se, že odstranění „špatné krve“ může pomoci léčit nemoci. V případě neštovic se někdy provádělo prokrvení ke snížení horečky a zánětu.

3. Čištění:Čištění, které zahrnovalo vyvolání zvracení nebo průjmu, bylo další běžnou lékařskou praxí. Předpokládalo se, že očista může pomoci odstranit toxiny z těla a zlepšit zdraví.

4. Bylinné přípravky:Některé bylinné přípravky byly použity k léčbě příznaků neštovic. Například vrbová kůra, která obsahuje kyselinu salicylovou, se používala k úlevě od bolesti a zmírnění zánětu.

5. Podpůrná péče:Při absenci specifické léčby byla podpůrná péče pro pacienty s neštovicemi zásadní. Byl jim poskytnut odpočinek, tekutiny a výživa, aby pomohly jejich tělu bojovat s infekcí.

Je důležité si uvědomit, že tato léčba nebyla vždy účinná a neštovice často vedly ke smrti nebo vážným komplikacím. Očkování proti pravým neštovicím bylo vyvinuto až v 18. století a sehrálo zásadní roli v konečném vymýcení nemoci ze světa.