Co je reziduální paralýza?
Příčiny
Příčiny reziduální paralýzy lze přičíst faktorům souvisejícím se samotnými neuromuskulárními blokátory, pacientem a chirurgickým zákrokem.
Faktory související s pacientem
Mezi faktory související s pacientem, které mohou přispět k reziduální paralýze, patří:
* Kritické onemocnění: U pacientů se závažnými nemocemi nebo sepsí je pravděpodobnější, že zažijí reziduální paralýzu.
* Pokročilý věk: Starší pacienti mohou mít sníženou svalovou hmotu, což je činí náchylnějšími k reziduální paralýze.
* Obezita: Obézní pacienti mohou mít zvýšenou citlivost na neuromuskulární blokátory.
* Nerovnováha elektrolytů: Hypokalémie, hypermagnezémie a hypokalcémie mohou všechny zvýšit riziko reziduální paralýzy.
* Poškození jater nebo ledvin: Pacienti s dysfunkcí jater nebo ledvin mohou mít potíže s metabolizací a vylučováním neuromuskulárních blokátorů, což vede ke zvýšenému riziku reziduální paralýzy.
Chirurgické faktory
Faktory související se samotnou operací, které mohou zvýšit riziko reziduální paralýzy, zahrnují:
* Typ operace: Operace, které zahrnují významnou retrakci nebo manipulaci se svaly, pravděpodobněji způsobí zbytkovou paralýzu.
* Trvání operace: Delší operace zvyšují riziko reziduální paralýzy.
* Užívání více neuromuskulárních blokátorů: Použití různých neuromuskulárních blokátorů během operace může zvýšit riziko reziduální paralýzy.
* Nadměrné užívání neuromuskulárních blokátorů: Použití větší než doporučené dávky neuromuskulárních blokátorů zvyšuje riziko reziduální paralýzy.
* Rychlé zvrat neuromuskulární blokády: Příliš rychlé obrácení neuromuskulární blokády může vést ke zbytkové paralýze.
Rizikové faktory
Pro reziduální neuromuskulární blokádu byly identifikovány následující rizikové faktory:
* Užívání dlouhodobě působících neuromuskulárních blokátorů
* Prodloužené trvání operace
* Nízká tělesná teplota
* Hypokalémie
* Hypermagnezémie
* Neuromuskulární poruchy
* Kritické onemocnění
* Obezita
* Nemoc jater
* Nemoc ledvin
* Drogové interakce
Klinický význam
Zbytková paralýza má klinický význam, protože může vést k:
* Respirační komplikace: Zbytková paralýza dýchacích svalů může vést k atelektáze, zápalu plic a respiračnímu selhání.
* Dlouhodobá mechanická ventilace: Reziduální paralýza může prodloužit potřebu mechanické ventilace, čímž se zvyšuje riziko komplikací, jako je pneumonie spojená s ventilátorem.
* Zvýšené riziko pádů: Zbytková paralýza dolních končetin může zvýšit riziko pádů, zejména u starších pacientů.
* Obtížné odvykání od mechanické ventilace: Zbytková paralýza dýchacích svalů může ztížit odstavení pacientů od umělé ventilace.
* Zvýšené riziko nemocnosti a úmrtnosti: Reziduální paralýza může zvýšit riziko morbidity a mortality u chirurgických pacientů.
Správa
Léčba reziduální paralýzy zahrnuje:
* Prevence: Minimalizace rizikových faktorů reziduální paralýzy, včetně použití krátkodobě působících neuromuskulárních blokátorů, vyhýbání se nadměrným dávkám a zajištění adekvátního zrušení nervosvalové blokády.
* Léčba: Pokud je přítomna reziduální paralýza, měla by být léčena neostigminem nebo jinými inhibitory acetylcholinesterázy.
Závěr
Zbytková paralýza je potenciálně závažnou komplikací neuromuskulární blokády. Je důležité si uvědomit rizikové faktory reziduální paralýzy a podniknout kroky k minimalizaci jejího výskytu. Zbytkovou paralýzu lze účinně léčit neostigminem nebo jinými inhibitory acetylcholinesterázy.