Rentgenový nález plicního edému?
1. Intersticiální edém:
- Časná stádia plicního edému se často projevují jako intersticiální edém, kdy se tekutina hromadí v intersticiálních prostorech mezi alveoly.
- Rentgenové nálezy zahrnují:
- Zamlžený nebo vatovitý vzhled v postižených oblastech plic.
- Větší zvýraznění intersticiálních značek, které poskytují retikulární nebo krajkový vzor.
2. Alveolární edém:
- S progresí plicního edému se tekutina hromadí v samotných alveolech, což vede k alveolárnímu edému.
- Rentgenové nálezy zahrnují:
- Ploché nebo splývající oblasti bílých zákalů, které indikují alveoly naplněné tekutinou.
- Ztráta zřetelných plicních značek a zatemnění spodních struktur.
3. Kerley B Lines:
- Kerley B linie jsou krátké, horizontální lineární opacity, které se rozprostírají od hilu (centrální oblasti plic) směrem k periferii.
- Představují intersticiální edém a jsou běžně pozorovány u časných nebo mírných případů plicního edému.
4. Vzduchové bronchogramy:
- Vzduchové bronchogramy jsou vizualizovány jako tmavé, vzduchem naplněné průdušky v edematózní plicní tkáni.
- Objevují se, když průdušky zůstávají naplněny vzduchem, zatímco okolní plicní tkáň je naplněna tekutinou.
5. Redistribuce průtoku krve:
- Plicní edém může vést k redistribuci průtoku krve v plicích.
- Rentgenové snímky mohou vykazovat zvýšené vaskulární znaky v horních plicních zónách a snížené znaky v dolních plicních zónách v důsledku gravitačních účinků.
6. Pleurální výpotky:
- V závažných případech plicního edému se může v pleurálním prostoru hromadit tekutina, což vede k pleurálním výpotkům.
- Rentgenové snímky odhalují otupení kostofrenických úhlů (kde se bránice stýká s hrudním košem) a potenciální nahromadění tekutiny v pleurálních prostorech.
7. Kardiomegalie:
- Základní srdeční stavy, jako je srdeční selhání, mohou přispět k plicnímu edému.
- Rentgenové snímky mohou ukázat zvětšení srdce (kardiomegalie), což ukazuje na přítomnost srdeční dysfunkce.
Je důležité si uvědomit, že samotný nález na RTG hrudníku nemusí být dostatečný pro přesvědčivou diagnózu plicního edému. Pro komplexní posouzení jsou často nezbytné klinické příznaky, nálezy fyzikálního vyšetření a další diagnostické testy, jako je echokardiografie nebo měření hladiny kyslíku v krvi.
