Jak se mor rozšířil z člověka na člověka?
1. Interakce s infikovanými hlodavci :Mor primárně pochází z divokých hlodavců, jako jsou krysy, veverky a svišti. Tato zvířata nosila infikované blechy, které přenášely bakterie na člověka.
2. Infekce blech :Když je infikovaný hlodavec kousnut blechou, bakterie Yersinia pestis se rozmnoží v trávicím systému blechy. To může způsobit, že se blecha zablokuje a nebude se moci správně krmit, což vede ke zvýšené tendenci kousat více hostitelů při hledání krve.
3. Bleší kousnutí :Infikované blechy přeskakují z hlodavců na lidi a kousnou je, čímž do lidského krevního oběhu vstříknou bakterii Yersinia pestis. Místo blešího kousnutí se obvykle vyvine do oteklé a bolestivé lymfatické uzliny, známé jako bubo, což je charakteristický příznak dýmějového moru.
4. Šíření přes kašel a kýchání :V některých případech se může objevit plicní mor, když se bakterie moru dostanou do plic a způsobí příznaky, jako je kašel a kýchání. Pokud infikovaná osoba kašle nebo kýchá v blízkosti jiné osoby, bakterie se mohou přenášet prostřednictvím respiračních kapének, což vede k přenosu z člověka na člověka.
5. Kontakt s infikovanými materiály :Mor se také může šířit kontaktem s infikovanými materiály nebo tělesnými tekutinami, jako je hnis nebo krev infikované osoby nebo zvířete. K tomuto typu přenosu může dojít během lékařských zákroků, manipulace s infikovanými kadávery nebo blízkého kontaktu s věcmi nakažené osoby.
Je důležité poznamenat, že přenos moru z člověka na člověka byl nejrozšířenější během středověkých pandemií, jako byla černá smrt, kde přelidnění, špatná hygiena a nedostatek lékařských znalostí přispěly k rychlému šíření nemoci. Moderní opatření v oblasti veřejného zdraví a antibiotika významně snížily riziko přenosu a propuknutí moru.
