Jak se liší lyzogenní a lytické cykly?
Lysogenní cyklus popisuje symbiotický vztah mezi některými viry (nazývanými viry mírného pásma) a jejich hostiteli. Zde jsou klíčové rozdíly mezi lysogenními a lytickými cykly:
1. Integrace vs. replikace :
- Lysogenní cyklus:Po infekci hostitelské buňky se virová DNA integruje do chromozomální DNA hostitele a stává se profágem nebo provirem. Integrovaná virová DNA se replikuje vedle hostitelské DNA během buněčného dělení.
- Lytický cyklus:V lytickém cyklu se virová DNA nebo RNA replikuje nezávisle v hostitelské buňce a vytváří více kopií sebe sama.
2. Přežití hostitele:
- Lysogenní cyklus:Lysogenní cyklus umožňuje hostitelské buňce přežít a pokračovat ve svých normálních funkcích. Profág může zůstat nečinný v hostiteli po delší dobu, potenciálně po generace.
- Lytický cyklus:Výsledkem lytického cyklu je zničení hostitelské buňky. Po replikaci a sestavení viru nově vytvořené viry propukají (lyzují) hostitelskou buňku a uvolňují virové částice do prostředí.
3. Přenos:
- Lysogenní cyklus:Profág může být přenášen vertikálně na potomstvo hostitelské buňky během buněčného dělení. Každá dceřiná buňka ponese kopii integrované virové DNA.
- Lytický cyklus:Potomstvo virů produkované v lytickém cyklu se uvolňuje z hostitelské buňky a může infikovat další vnímavé hostitelské buňky.
4. Indukce a aktivace profága :
- Lysogenní cyklus:Za specifických podmínek může být profág indukován, aby opustil klidový stav a vstoupil do lytického cyklu prostřednictvím procesu zvaného indukce profága. Indukci mohou iniciovat různé spouštěče, jako jsou environmentální stresory nebo obranné mechanismy hostitele.
- Lytický cyklus:V lytickém cyklu se virová DNA nepřetržitě replikuje a přepisuje, což vede k produkci virových složek a nakonec k lýze hostitelské buňky.
5. Imunita:
- Lysogenní cyklus:Lysogenizované hostitelské buňky získávají imunitu proti superinfekci stejnými nebo blízce příbuznými viry díky přítomnosti integrovaného profága. Tato ochrana je známá jako superinfekční imunita.
- Lytický cyklus:Lytický cyklus neposkytuje imunitu hostitelské buňce. Jakmile je infikována, hostitelská buňka podstoupí lýzu, přičemž se uvolní virové částice, které mohou infikovat jiné buňky.
Je důležité poznamenat, že lysogenní a lytické cykly se vzájemně nevylučují. Některé viry mohou přepínat mezi těmito dvěma životními cykly v závislosti na okolních nebo vnitřních faktorech. Rovnováha mezi těmito cykly hraje významnou roli ve virové perzistenci, diverzitě a reakci hostitele na infekci.
