Jak mluvili lidé ve 14. století?
Angličtina byla ve 14. století v přechodném období. Anglosaský vliv byl stále silný a jazyk byl velmi skloňován. Normanská invaze však přinesla i francouzské vlivy a vývoj angličtiny začínal nabývat modernější podoby.
Zde jsou některé z klíčových charakteristik angličtiny ve 14. století:
- Výslovnost :Výslovnost angličtiny byla ve 14. století jiná než dnes. Například písmeno „w“ bylo vyslovováno jako „v“ a písmeno „th“ bylo vyslovováno jako „dh“.
- Slovní zásoba :Také slovní zásoba angličtiny byla ve 14. století odlišná. Mnohá slova, která dnes používáme, nebyla použita vůbec nebo měla jiný význam. Například slovo „gay“ znamenalo „bezstarostný“ nebo „šťastný“.
- Gramatika :Gramatika angličtiny byla ve 14. století také odlišná. Například bylo běžné používat dvojité zápory a dávat sloveso na konec věty.
Navzdory těmto rozdílům byla angličtina ve 14. století stále srozumitelná mluvčím moderní angličtiny. Jazyk se vyvíjel, ale stále to byl z velké části stejný jazyk, kterým mluvíme dnes.
Angličtina procházela změnami i regionálně ve svých mluvených formách. Zde jsou některé příklady regionalismů ve střední angličtině:
- severní střední angličtina:
- "k" vyslovováno jako "ch", např. kirk
- jižní střední angličtina:
- Výslovnost ‚oo‘ jako ‚oa‘, např. noha
- Midland Middle English:
- "v" vyslovováno jako "v"
- Výslovnost ‚oo‘ jako ‚o‘, např. měsíc
