Jaké prvky se používají ve stomatologii?
1. Zlato (Au): Zlato je vzácný kov známý svou trvanlivostí, kujností a odolností vůči korozi. Po staletí se používá ve stomatologii k vytváření korunek, můstků, inlayí a onlejí. Slitiny zlata, často kombinované s jinými kovy, jako je měď a stříbro, se běžně používají kvůli jejich pevnosti a biokompatibilitě.
2. Stříbro (Ag): Stříbro je další vzácný kov používaný ve stomatologii, především ve formě stříbrného amalgámu. Amalgám je slitina stříbra, rtuti, mědi, cínu a zinku. Zatímco v minulosti byla široce používána pro zubní náhrady kvůli její trvanlivosti a relativně nízké ceně, obavy z potenciálních zdravotních účinků rtuti vedly k poklesu jejího používání.
3. Rtuť (Hg): Rtuť je tekutý kov používaný ve stomatologii téměř výhradně jako součást zubního amalgámu. Působí jako pojivo, spojuje se s jinými kovy a vytváří pevný výplňový materiál. Kvůli obavám z potenciální toxicity, zejména v souvislosti s expozicí životního prostředí a při práci, však používání amalgámů na bázi rtuti v posledních letech výrazně pokleslo.
4. Měď (Cu): Měď je často legována se zlatem a jinými kovy, aby se zvýšila pevnost a trvanlivost zubních náhrad. Lze jej nalézt také v některých výplních kořenových kanálků.
5. Zinek (Zn): Zinek se běžně přidává do dentálních amalgámových slitin pro zlepšení jejich pevnosti, odolnosti proti korozi a rozměrové stability. Hraje také roli v cementech kořenových kanálků a některých ortodontických drátech.
6. Titan (Ti): Titan je pevný, lehký kov používaný v zubním lékařství. Titanové implantáty jsou biokompatibilní a mají vynikající osseointegrační vlastnosti, což jim umožňuje splynout s čelistní kostí.
7. Zirkonium (Zr): Zirkonium je dalším kovem používaným v zubním lékařství, zejména pro implantáty a korunky. Je známý svou vysokou pevností, biokompatibilitou a estetickými vlastnostmi, protože může být vyroben tak, aby co nejvíce připomínal barvu přirozených zubů.
8. Chrom (Cr): Chrom se používá v některých dentálních slitinách, jako jsou slitiny kobaltu a chrómu, které jsou známé svou pevností a odolností proti opotřebení.
9. Nikl (Ni): Nikl se občas používá v dentálních slitinách, ale jeho použití je omezené kvůli potenciálním alergickým reakcím u některých jedinců.
10. Fluor (F): Fluor není kov, ale je zásadním prvkem ve stomatologii kvůli jeho roli v prevenci zubního kazu. Fluorid je začleněn do zubních past, ústních vod a dalších dentálních produktů, aby pomohl posílit zubní sklovinu a snížit riziko kazů.
Tyto prvky mimo jiné hrají zásadní roli ve stomatologii, protože poskytují nezbytné vlastnosti a funkce pro řadu dentálních materiálů a postupů.
