Historicky ve velkých konfliktech, kde se USA podílelo procento všech hospitalizací z bojových zranění, zatímco bez boje a nemocí?

Ve velkých konfliktech týkajících se Spojených států se procento hospitalizací v důsledku bojových zranění a neválkových nemocí a zranění měnilo. Některé příklady:

1. První světová válka (1917–1918) :Ve Spojených státech bylo přibližně 20 % hospitalizací kvůli zraněním v boji, zatímco většina (80 %) byla způsobena jinými než bojovými příčinami, jako jsou nemoci, nehody a další nemoci.

2. Druhá světová válka (1941–1945) :Během 2. světové války bylo zhruba 30 % hospitalizací připsáno zraněním z boje, zbývajících 70 % bylo způsobeno nebojovými faktory.

3. Korejská válka (1950–1953) :V korejské válce se přibližně 25 % hospitalizací týkalo bojových zranění, přičemž 75 % nesouviselo s bojem.

4. Válka ve Vietnamu (1965–1975) :Odhaduje se, že ve vietnamské válce bylo přibližně 20–25 % hospitalizací způsobeno zraněními v boji, zatímco 75–80 % bylo způsobeno nebojovými příčinami, jako jsou infekce, podmínky prostředí a nehody.

5. Válka v Zálivu (1990–1991) :Během války v Zálivu byl podíl hospitalizací z bojových zranění relativně nízký, odhady se pohybovaly od 10 % do 15 %, přičemž většinu představovaly nebojové příčiny.

6. Operace Irácká svoboda (2003–2011) :V operaci Irácká svoboda bylo procento hospitalizací v důsledku bojových zranění přibližně 15–20 %, přičemž ke zbývajícím hospitalizacím přispěly nebojové faktory.

7. Operace Trvalá svoboda (2001–2021) :V operaci Trvalá svoboda (Afghánistán) se odhaduje, že přibližně 20 % hospitalizací souviselo s bojovými zraněními, zatímco většina (80 %) byla způsobena nebojovými příčinami.

Je důležité poznamenat, že tato procenta se mohou lišit v závislosti na konkrétním konfliktu, dostupných lékařských schopnostech a povaze příslušných bojových operací.