Co je schizoafektivní porucha?

Schizoafektivní porucha je duševní onemocnění charakterizované kombinací schizofrenie a symptomů poruchy nálady. Lidé se schizoafektivní poruchou zažívají období mánie nebo deprese a psychózy, které zahrnují bludy, halucinace a dezorganizovanou řeč nebo chování.

Příznaky schizofrenie:

* Bludy:Jedná se o fixní, falešná přesvědčení, která nejsou založena na skutečnosti, i když je osobě předložen důkaz o opaku.

* Halucinace:Jedná se o smyslové zážitky, ke kterým dochází při absenci jakéhokoli vnějšího podnětu. Mohou zahrnovat vidění, slyšení, čich nebo cítění věcí, které tam nejsou.

* Neorganizovaná řeč:Jedná se o řeč, která je obtížně srozumitelná kvůli nesouvislému nebo irelevantnímu obsahu, špatné struktuře nebo rychlému či pomalému mluvení.

* Dezorganizované chování:To zahrnuje jednání, které je rušivé, nevhodné nebo bizarní. Může se projevit jako impulzivní nebo nepředvídatelné činy, dětské chování nebo nadměrné rozrušení nebo stažení.

* Negativní příznaky:Ty se týkají snížení nebo ztráty normálního fungování a mohou zahrnovat nedostatek emocionálního projevu, sníženou sociální interakci, sníženou motivaci nebo špatnou hygienu.

Příznaky poruchy nálady:

* Mánie:Toto je období povznesené nálady, zvýšené aktivity a snížené potřeby spánku. Lidé zažívající mánii se mohou cítit euforicky, upovídaní a energičtí, ale mohou se také stát podrážděnými, neklidnými a impulzivními.

* Deprese:Toto je období špatné nálady, sníženého zájmu o aktivity a ztráty energie. Lidé trpící depresí se mohou cítit smutní, beznadějní a bezcenní a mohou mít problémy se spánkem, jídlem nebo soustředěním.

Přesná příčina schizoafektivní poruchy není známa, ale předpokládá se, že je způsobena kombinací genetických, environmentálních a psychologických faktorů. Schizoafektivní porucha je typicky diagnostikována v pozdní adolescenci nebo rané dospělosti a je častější u žen než u mužů.

Léčba schizoafektivní poruchy obvykle zahrnuje léky a psychoterapii. Léky jako antipsychotika a antidepresiva se používají ke kontrole příznaků psychózy a poruch nálady, zatímco psychoterapie pomáhá jednotlivcům naučit se zvládat své příznaky a zlepšit jejich celkové fungování.