Zvuky dechu exsudátů v alveolech?

V přítomnosti exsudátů v alveolech lze auskultací detekovat různé abnormality zvuku dechu:

1. Jemné praskání (Rales) :Exsudáty v alveolech mohou způsobit hromadění tekutiny, což vede k tvorbě jemných bublinek, když vzduch prochází dýchacími cestami. Tyto jemné praskání jsou často popisovány jako vysoké, nesouvislé praskání nebo chrastění. Obvykle jsou slyšet během nádechu, zejména na konci hlubokého dechu, a mohou být lokalizovány ve specifických oblastech plic postižených exsudáty.

2. Hrubé praskání :Oproti jemným prasklinám mají hrubé praskliny nižší tón a jsou více bublinkového charakteru. Často jsou spojeny s větším postižením dýchacích cest, jako například v případech zápalu plic nebo těžké bronchitidy, kdy exsudáty přesahují alveoly do bronchiolů. Při nádechu i výdechu je obvykle slyšet hrubé praskání.

3. Rhonchi :Rhonchi jsou nízké, nepřetržité zvuky, které připomínají chrápání nebo bublání. Jsou způsobeny sekrety dýchacích cest, jako je hlen nebo exsudáty, částečně blokující větší dýchací cesty, což vede k turbulentnímu proudění vzduchu. Rhonchi jsou často slyšet během nádechu i výdechu a mohou se měnit při kašli nebo změně polohy těla.

4. Sípání :Sípání jsou vysoké, nepřetržité hudební zvuky produkované zúžením dýchacích cest. V přítomnosti exsudátů v alveolech se mohou objevit pískoty v důsledku bronchospasmu nebo hromadění sekretů. Obvykle jsou slyšet během nádechu i výdechu, ale mohou být výraznější během jedné fáze.

5. Nepřítomnost zvuků dechu :V těžkých případech mohou exsudáty zcela ucpat malé dýchací cesty, což vede k lokalizované absenci dechových zvuků v postižené oblasti plic. Jde o abnormální nález, který vyžaduje další vyšetřování a léčbu.

Je důležité, aby zdravotníci pečlivě auskultovali a interpretovali dechové zvuky a zároveň zvažovali pacientovu anamnézu, symptomy a další klinické nálezy, aby určili základní příčinu exsudátů a poskytli vhodnou léčbu.