Jsou lidé s aspergerovým syndromem sobečtí?

Je nesprávné přisuzovat sobectví jako obecnou charakteristiku jedincům s Aspergerovým syndromem. Sobectví zahrnuje záměrné zvažování vlastního zájmu nad zájmy a potřebami druhých. Neexistuje žádný přímý vztah mezi Aspergerovým syndromem a projevováním egoistického chování.

Aspergerův syndrom primárně ovlivňuje sociální chování jedince a mezilidské komunikační dovednosti. Některé problémy, se kterými se lidé s Aspergerovým syndromem běžně potýkají, jako jsou potíže s porozuměním sociálním podnětům nebo porozumění neverbálním projevům, mohou příležitostně vyústit v sociální nedorozumění. V těchto situacích může někdo s Aspergerovým syndromem neúmyslně přehlédnout společenskou etiketu, což vede k nesprávnému vnímání jeho ohleduplnosti k pocitům ostatních.

Sobectví není vlastní Aspergerově syndromu. Stejně jako obecná variabilita mezi celou populací, i lidé s Aspergerovým syndromem vykazují širokou škálu osobnostních rysů, morálních zásad a motivací. Chování jednotlivců je ovlivněno mnoha faktory, jako jsou environmentální, kulturní, vzdělávací a mezilidské prvky. Je nezbytné posuzovat každého jednotlivce samostatně a brát v úvahu různé aspekty, které utvářejí jeho chování, včetně sobectví versus nesobeckost.