Jak se molekuly dostávají do krevních cév?

Existuje několik způsobů, jak se molekuly mohou dostat do krevních cév:

1. Jednoduché šíření: Toto je nejběžnější způsob, jak malé molekuly rozpustné v tucích vstoupí do krevních cév. Molekuly rozpustné v tucích mohou snadno procházet fosfolipidovou dvojvrstvou buněčných membrán, včetně membrán endoteliálních buněk krevních cév. Jednoduchá difúze probíhá podél koncentračního gradientu, z oblasti s vyšší koncentrací do oblasti s nižší koncentrací.

2. Usnadněné šíření: Tento proces zahrnuje použití membránových transportních proteinů k pohybu molekul přes buněčné membrány. Usnadněná difúze je také závislá na koncentraci, ale je účinnější než jednoduchá difúze a umožňuje transport větších hydrofilních molekul, které nemohou snadno difundovat přes lipidovou dvojvrstvu.

3. Aktivní přeprava: Tento proces vyžaduje energii ve formě ATP k pohybu molekul přes buněčné membrány proti koncentračnímu gradientu. Aktivní transport se používá k přesunu molekul z oblasti s nižší koncentrací do oblasti s vyšší koncentrací.

4. Endocytóza: Tento proces zahrnuje pohlcení extracelulárního materiálu buněčnou membránou, čímž se vytvoří vezikula, která je pak transportována do buňky. Endocytózu lze rozdělit na tři hlavní typy:fagocytózu (požití pevných částic), pinocytózu (požití tekutiny) a receptorem zprostředkovanou endocytózu (požití specifických molekul, které se vážou na receptory na buněčném povrchu).

5. Exocytóza: Tento proces je opakem endocytózy a zahrnuje uvolnění materiálu z buňky fúzí vezikuly s buněčnou membránou. Exocytóza se používá k vylučování hormonů, enzymů a dalších molekul z buněk.

Typ procesu, kterým molekula vstupuje do krevní cévy, závisí na velikosti, polaritě a náboji molekuly, stejně jako na koncentračním gradientu a přítomnosti specifických transportních proteinů nebo receptorů na buněčném povrchu.