Dokážete použít zrak nebo sluch, abyste nahradili ztrátu toho druhého?

Do jisté míry ano. Oba smysly lze trénovat, aby kompenzovaly ztrátu toho druhého. Například slepí lidé často vyvinou zvýšený smysl pro sluch a lidé, kteří jsou hluší, často vyvinou zvýšený smysl pro zrak. Je to proto, že mozek má schopnost se reorganizovat a přeřadit funkce, které jsou běžně ovládány jedním smyslem, na jiný. Tento proces se nazývá nervová plasticita a umožňuje lidem, kteří ztratili jeden smysl, stále fungovat a učit se.

Zde je několik konkrétních příkladů toho, jak lze zrak a sluch použít k vyrovnání ztráty toho druhého:

* Lidé, kteří jsou nevidomí, mohou používat svůj sluch k identifikaci předmětů a jejich umístění. Mohou se naučit rozpoznávat různé zvuky, které vydávají různé předměty, a pomocí těchto zvuků určit, kde se předměty nacházejí. Mohou se například naučit rozpoznávat zvuk motoru auta a pomocí tohoto zvuku určit, zda se k nim auto blíží nebo od nich odjíždí.

* Lidé, kteří jsou neslyšící, mohou používat svůj zrak k interpretaci řeči. Mohou se naučit odezírat ze rtů, což je proces porozumění řeči sledováním úst a mimiky dané osoby. Mohou také používat znakový jazyk, což je vizuální jazyk, který ke komunikaci využívá gesta rukou a mimiku.

Samozřejmě, že žádný smysl nemůže úplně nahradit ztrátu druhého. Lidé, kteří jsou nevidomí nebo neslyšící, stále čelí mnoha problémům a často se potřebují spolehnout na pomocná zařízení a služby, které jim pomohou fungovat. Nervová plasticita však může pomoci lidem, kteří ztratili jeden smysl, přizpůsobit se a získat zpět některé ze svých ztracených schopností.