Co dělá Cochlea pro ucho?
1. Příjem a transdukce zvuku:Hlemýžď přijímá zvukové vlny, které vstupují do ucha zevním a středním uchem. Zvukové vlny způsobují vibrace ušního bubínku, což následně způsobuje pohyb drobných kůstek (malleus, incus a stapes) ve středním uchu. Tyto vibrace jsou pak přenášeny do tekutinou naplněné kochley.
2. Frekvenční analýza:Cochlea obsahuje bazilární membránu, což je dlouhá, stuhovitá struktura. Různé části bazilární membrány mají různou flexibilitu, což jim umožňuje reagovat na specifické frekvence zvuku. Vysokofrekvenční zvuky způsobují vibrace na bázi bazilární membrány, zatímco nízkofrekvenční zvuky vytvářejí vibrace na vrcholu (špičce) bazilární membrány.
3. Aktivace vláskových buněk:Bazilární membrána je vystlána vláskovými buňkami, což jsou specializované smyslové buňky. Když zvukové vlny způsobí, že bazilární membrána vibruje, vláskové buňky jsou stimulovány a přeměňují mechanické vibrace na elektrické signály. Tento proces je známý jako mechanotransdukce.
4. Přenos sluchovým nervem:Vláskové buňky v hlemýždi jsou spojeny se sluchovým nervem, který přenáší elektrické signály generované vláskovými buňkami do mozku. Mozek interpretuje tyto signály jako zvuky různých frekvencí a intenzit, což nám umožňuje vnímat a chápat zvuky kolem nás.
5. Frekvenční mapování:Uspořádání vláskových buněk podél bazilární membrány vytváří tonotopickou mapu, kde jsou na konkrétních místech reprezentovány různé frekvence zvuku. To umožňuje mozku určit výšku nebo frekvenci zvuku na základě aktivace vláskových buněk.
6. Lokalizace zvuku:K lokalizaci zvuku přispívá také kochlea. Mozek využívá nepatrné rozdíly v načasování a intenzitě zvukových vln dopadajících do každého ucha k určení směru, ze kterého zvuk přichází.
Celkově je kochlea zodpovědná za přeměnu zvukových vln na elektrické signály a přenos těchto signálů do mozku, což nám umožňuje vnímat a interpretovat širokou škálu zvuků.
