Jak infarkty ovlivňují lidský organismus?
Účinky infarktu na lidský organismus:
Bolest na hrudi:
Jedním z nejčastějších příznaků infarktu je bolest na hrudi. Tato bolest se může cítit jako tlak, svírání nebo tlak na hrudi. Může trvat déle než několik minut a může přicházet a odcházet.
Dýchavost:
Srdeční záchvaty mohou způsobit dušnost, protože srdce se snaží pumpovat okysličenou krev do těla. Tato dušnost se může objevit i během odpočinku a může se zhoršit při námaze.
Nevolnost, zvracení a závratě:
Někteří jedinci trpící infarktem mohou pociťovat nevolnost, zvracení nebo závratě. Tyto příznaky mohou vyplývat z reakce těla na stres způsobený infarktem.
Bolest paží, zad nebo krku:
Bolest spojená s infarktem může přesahovat hrudník. Nepohodlí v pažích, zejména levé paži, stejně jako bolest v zádech nebo krku, mohou být známkou srdečního infarktu.
Únava a slabost:
Infarkt může vést k celkovému pocitu únavy a slabosti. To může být důsledkem sníženého průtoku krve do srdečního svalu a dalších orgánů.
Nepravidelný srdeční tep (arytmie):
Srdeční záchvaty mohou způsobit poruchy v elektrickém systému srdce, což vede k nepravidelným srdečním tepům nebo arytmiím.
Srdeční selhání:
V závažných případech může srdeční záchvat vést k srdečnímu selhání, kdy srdce přestane být schopno pumpovat dostatek krve, aby uspokojilo potřeby těla. To může mít za následek zadržování tekutin, dušnost a únavu.
Kardiogenní šok:
Srdeční infarkt může někdy způsobit těžkou formu šoku známou jako kardiogenní šok. V tomto stavu není srdce schopno pumpovat dostatek krve k udržení dostatečného krevního tlaku, což vede k selhání orgánů a potenciálně život ohrožujícím komplikacím.
Následky infarktu na lidský organismus se mohou značně lišit v závislosti na rozsahu a místě poškození srdečního svalu. Včasná lékařská péče a léčba hrají zásadní roli při minimalizaci dopadu infarktu a zlepšení výsledků.