Jaké jsou diagnostické postupy pro HIV?
Infekci HIV lze diagnostikovat pomocí různých laboratorních testů, které detekují přítomnost protilátek proti HIV, antigenů nebo virového genetického materiálu (RNA nebo DNA) v krvi, ústní tekutině nebo jiných tělesných tekutinách. Konkrétní použité testy se mohou lišit v závislosti na stádiu infekce, individuálních okolnostech a dostupnosti testovacích metod. Zde jsou některé běžně prováděné diagnostické postupy pro HIV:
1. Testy na protilátky proti HIV:
- Rychlý test HIV: Jedná se o bod péče, který poskytuje rychlé výsledky během několika minut. Detekuje přítomnost protilátek proti HIV ve vzorcích krve, ústní tekutiny nebo slin. Rychlé testy se často používají pro počáteční screening a lze je provádět v různých prostředích, včetně klinik, nemocnic a komunitních organizací.
- Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (ELISA): K potvrzení výsledků rychlých testů se běžně používají testy ELISA. Detekují přítomnost protilátek proti HIV ve vzorcích krve a jsou vysoce citlivé a specifické pro protilátky HIV-1 a HIV-2.
2. Kombinované testy HIV antigen/protilátka:
Tyto testy současně detekují jak protilátky proti HIV, tak antigen p24, což je virový protein produkovaný během časné infekce HIV. Kombinované testy poskytují rychlejší diagnostiku ve srovnání s testy pouze na protilátky a mohou pomoci identifikovat nedávné infekce HIV.
3. Test HIV-1 RNA (virová zátěž):
Testování virové zátěže měří množství HIV-1 RNA (virový genetický materiál) v krvi člověka. Používá se ke sledování progrese infekce HIV, hodnocení účinnosti léčby a přijímání informovaných klinických rozhodnutí. Testování virové zátěže také hraje roli v prevenci přenosu HIV z matky na dítě.
4. Test HIV-1 DNA (provirální DNA):
Testování provirální DNA měří množství DNA HIV-1 integrované do DNA infikovaných buněk. Tento test se primárně používá ve výzkumných prostředích a specializovaných klinických hodnoceních.
5. Test Western Blot:
Test Western blot je potvrzující test používaný v některých prostředích k poskytnutí dalšího důkazu o infekci HIV, když jsou počáteční testy na protilátky neprůkazné nebo nejednoznačné. Detekuje specifické HIV protilátky proti různým virovým proteinům.
6. Point-of-Care testy (POCT):
Zařízení POCT jsou přenosné, samostatné testovací platformy, které mohou poskytnout rychlé výsledky v místě péče, a to i v prostředí s omezenými zdroji. Jsou navrženy pro použití mimo tradiční laboratorní prostředí, jako jsou mobilní kliniky nebo komunitní zdravotní střediska.
7. Testování suchých krevních skvrn (DBS):
Testování DBS zahrnuje odběr malého množství krve na kartu filtračního papíru. Tato metoda se běžně používá pro testování HIV u novorozenců, kojenců a v prostředích, kde může být odběr krve náročný nebo nebezpečný.
Je důležité si uvědomit, že specifické diagnostické postupy pro HIV se mohou lišit v závislosti na regionálních protokolech, klinických pokynech a dostupnosti zdrojů. Kromě toho by testování na HIV mělo doprovázet vhodné poradenství a podpora, aby bylo zajištěno správné porozumění, interpretace výsledků a propojení s pečovatelskými a léčebnými službami.
