Jak to, že se každý člověk, který přijde do kontaktu s nemocným jedincem, nenakazí?
1. Imunitní systém: Imunitní systém člověka hraje klíčovou roli v obraně proti infekcím. Skládá se z různých složek, jako jsou bílé krvinky, protilátky a cytokiny, které spolupracují na rozpoznání a likvidaci patogenů. Robustní imunitní systém dokáže účinně bojovat s infekcemi a snižuje pravděpodobnost rozvoje onemocnění.
2. Expozice: Rozsah expozice původci onemocnění (patogenu) ovlivňuje riziko infekce. Faktory, jako je trvání a intenzita kontaktu s patogenem, stejně jako způsob přenosu (např. vzduchem, přímým kontaktem nebo tělními tekutinami), všechny hrají roli při určování pravděpodobnosti infekce.
3. Počáteční dávka: Důležitá je počáteční dávka patogenu. Některá onemocnění vyžadují ke vzniku infekce určitý práh koncentrace patogenu. Pokud je dávka patogenu nízká nebo nedostatečná, imunitní systém může být schopen ji překonat, aniž by byl přemožen, čímž se zabrání nástupu onemocnění.
4. Hostitelské faktory: Individuální rozdíly v genetické výbavě, základní zdravotní stav, věk a nutriční stav mohou ovlivnit náchylnost k infekcím. Některé genetické rysy nebo chronické stavy mohou ohrozit imunitní funkci, takže jednotlivci jsou zranitelnější vůči infekcím.
5. Patogenní faktory: Charakteristiky samotného patogenu, jako je jeho virulence (schopnost způsobit onemocnění) a infekčnost (schopnost se šířit), ovlivňují pravděpodobnost infekce. Některé patogeny jsou ze své podstaty virulentnější nebo mají vyvinuté mechanismy, jak se vyhýbat imunitnímu systému, což je činí úspěšnějšími při vyvolávání onemocnění.
6. Faktory životního prostředí: Riziko infekce mohou ovlivnit i podmínky prostředí. Faktory jako teplota, vlhkost a hygienické postupy hrají roli při přežití a přenosu patogenů.
7. Očkování a předchozí expozice: Předchozí expozice patogenu prostřednictvím vakcinace nebo přirozené infekce může vyvolat imunologickou paměť a poskytnout ochranu proti budoucím infekcím od stejného patogenu. To je princip očkovacích programů, které mají za cíl stimulovat imunitu, aniž by způsobily závažné onemocnění.
Proto různé faktory související s imunitním stavem jedince, povahou patogenu, podmínkami expozice a faktory prostředí společně ovlivňují, zda se u člověka po kontaktu s nemocným jedincem rozvine infekce.
