Kolik energie uvolněné při svalové kontrakci se skutečně přemění na užitečnou práci?
Energie uvolněná při svalové kontrakci pochází z hydrolýzy ATP (adenosintrifosfátu), univerzální energetické měny buněk. Když je ATP odbouráván, uvolňuje energii, kterou lze využít k napájení různých buněčných procesů, včetně svalové kontrakce.
Proces svalové kontrakce zahrnuje klouzání tenkých aktinových vláken přes silná myosinová vlákna ve svalových vláknech. Hydrolýza ATP poskytuje energii pro tento posuvný pohyb. Ne všechna energie uvolněná během hydrolýzy ATP je však efektivně využita ke kontrakci. Část energie se ztrácí ve formě tepla v důsledku tření a jiných neefektivností v procesu.
Kromě toho svaly spotřebovávají značné množství energie, aby si udržely klidový tonus a působily proti elastickým silám svalových vláken. Tento energetický výdej také přispívá k celkové neefektivnosti svalové kontrakce.
Navzdory relativně nízké účinnosti svalové kontrakce je to stále pozoruhodný počin lidské fyziologie. Schopnost svalů přeměnit chemickou energii na mechanickou nám umožňuje provádět širokou škálu pohybů a činností nezbytných pro přežití a každodenní život.