Která respirační onemocnění lze použít k detekci objemového testu?
1. Restrikční onemocnění plic:
- Restrikční plicní onemocnění, jako je plicní fibróza, sarkoidóza a některé neuromuskulární poruchy, mohou vést ke snížení objemu plic. Objemové testy mohou pomoci identifikovat sníženou celkovou kapacitu plic (TLC), vitální kapacitu (VC) a inspirační kapacitu (IC), což naznačuje omezení.
2. Obstrukční plicní onemocnění:
- Obstrukční plicní onemocnění, jako je astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a bronchiektázie, mohou způsobit omezení průtoku vzduchu. Objemové testy mohou ukázat snížený objem usilovného výdechu za jednu sekundu (FEV1) a zvýšený reziduální objem (RV), což naznačuje obstrukci dýchacích cest.
3. Hyperreaktivita dýchacích cest:
- Objemové testy lze použít k posouzení hyperreaktivity dýchacích cest, což je charakteristický rys astmatu. Bronchiální provokační testy zahrnují podávání látky (např. metacholinu) k vyvolání bronchokonstrikce a měření změn plicních objemů a průtoků.
4. Slabost dýchacích svalů:
- Objemové testy mohou pomoci identifikovat slabost dýchacích svalů. Maximální nádechový tlak (MIP) a maximální výdechový tlak (MEP) se měří pro hodnocení síly nádechových a výdechových svalů. Snížený MIP a MEP může naznačovat slabost dýchacích svalů.
5. Spánková apnoe:
- Některé specializované objemové testy, jako je testování funkce plic během studií spánku, lze použít k vyhodnocení dechových vzorců a detekci spánkové apnoe, což je stav charakterizovaný pauzami v dýchání během spánku.
Je důležité poznamenat, že objemové testy se často používají ve spojení s jinými diagnostickými testy, jako je spirometrie, testy plicních funkcí a zobrazovací studie, aby poskytly komplexní hodnocení respiračních onemocnění.

