Proč je pacient s revmatoidní artritidou nasazen na chemoterapii?

Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní porucha, která způsobuje chronický zánět a poškození kloubů. Chemoterapie se obvykle nepoužívá k léčbě RA, protože se primárně používá k léčbě rakoviny.

RA se léčí pomocí různých léků a terapií zaměřených na snížení zánětu, prevenci poškození kloubů a zmírnění bolesti. Některé běžné léčby RA zahrnují:

- Antirevmatická léčiva modifikující onemocnění (DMARD): Tyto léky jsou primární léčbou RA a fungují tak, že zpomalují progresi onemocnění a zabraňují poškození kloubů. Příklady DMARD zahrnují methotrexát, leflunomid a sulfasalazin.

- Biologické terapie: Také známé jako biologické léky, jsou to injekční léky, které se zaměřují na specifické složky imunitního systému zapojené do zánětu RA. Některé biologické terapie používané pro léčbu RA zahrnují adalimumab (Humira), infliximab (Remicade), etanercept (Enbrel) a rituximab (Rituxan).

- Cílené syntetické DMARD: Tyto novější léky, jako je tofacitinib (Xeljanz) a baricitinib (Olumiant), fungují tak, že blokují specifické zánětlivé cesty v těle.

- Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID, jako je ibuprofen a naproxen, se běžně používají ke snížení bolesti, zánětu a ztuhlosti způsobené RA.

– Kortikosteroidy: Tyto léky, jako je prednison, mohou pomoci snížit zánět a zmírnit příznaky RA. Obvykle se však používají v nižších dávkách a po krátkou dobu kvůli potenciálním vedlejším účinkům.

Revmatologové, specialisté na diagnostiku a léčbu revmatických onemocnění, pečlivě posoudí stav každého pacienta a podle toho upraví léčbu. Výběr medikace nebo kombinace terapií závisí na závažnosti onemocnění, individuální odpovědi a vyvážení účinnosti s potenciálními vedlejšími účinky.