Jak vypadají buňky infikované virem Epstein-Barrové pod mikroskopem?
- Zvětšená velikost buněk:Buňky infikované EBV často vykazují zvětšení velikosti ve srovnání s neinfikovanými buňkami. Toto zvětšení je způsobeno přítomností virového genomu v buňce, což vede ke zvýšení buněčného obsahu.
- Změněná jaderná morfologie:Jádro buněk infikovaných EBV se může jevit jako abnormální. Může se zvětšit a obsahovat prominentní jadérka, což jsou struktury zapojené do syntézy ribozomů. Jaderná membrána se také může jevit jako nepravidelná nebo narušená.
- Přítomnost virových částic:V některých případech mohou být virové částice spojené s EBV viditelné v cytoplazmě nebo v blízkosti buněčné membrány infikovaných buněk. Tyto částice lze detekovat pomocí specifických technik barvení nebo elektronové mikroskopie.
- Tvorba syncytia:Infekce EBV může vést k fúzi infikovaných buněk se sousedními neinfikovanými buňkami, což vede ke vzniku mnohojaderných obřích buněk známých jako syncytia. Syncytie lze pozorovat pod mikroskopem a jsou charakteristickým znakem infekce EBV.
- Změny markerů buněčného povrchu:Infekce EBV může změnit expresi určitých markerů buněčného povrchu na infikovaných buňkách. Tyto změny mohou ovlivnit interakce infikovaných buněk s imunitním systémem a dalšími buňkami v prostředí, což přispívá k usazení a přetrvávání viru.
Je důležité si uvědomit, že ne všechny buňky infikované EBV mohou vykazovat všechny tyto vlastnosti současně. Konkrétní pozorované změny se mohou lišit v závislosti na stádiu infekce, typu infikované buňky a imunitní odpovědi jedince. K identifikaci a charakterizaci buněk infikovaných EBV pod mikroskopem se běžně používají laboratorní techniky, jako je imunofluorescenční barvení nebo hybridizace in situ.
