Proč umístit pacienta mezi rentgenku a kazetu s filmem?
Když je rentgenka zapnutá, vysílá paprsek rentgenového záření. Tyto rentgenové paprsky procházejí tělem pacienta a interagují s atomy a molekulami v těle. Rentgenové záření je těmito atomy a molekulami buď absorbováno nebo rozptýleno, v závislosti na jejich hustotě. Čím je tkáň hustší, tím více rentgenového záření je absorbováno.
Rentgenové záření, které projde tělem pacienta, se nakonec dostane až na kazetu s filmem. Filmová kazeta obsahuje kousek filmu, který je citlivý na rentgenové záření. Když rentgenové záření dopadne na film, způsobí chemickou reakci, která vytvoří obraz. Čím je tkáň hustší, tím více rentgenového záření je absorbováno a tím méně světla dopadá na film. Výsledkem je tmavší oblast na filmu, zatímco méně hustá tkáň se jeví jako světlejší.
Umístěním pacienta mezi rentgenovou trubici a filmovou kazetu může rentgenograf získat jasný obraz anatomie pacienta. Tento snímek pak může být použit k diagnostice a léčbě zdravotních stavů.
