Jak probíhala operace v roce 1800?

Na počátku 19. století byla chirurgie nebezpečným a často smrtelným postupem. Neproběhla žádná anestezie, takže pacienti byli během operace plně při vědomí. Chirurgové používali hrubé nástroje a měli omezené znalosti anatomie, což vedlo k mnoha komplikacím.

Zde je obecný přehled toho, jak se v 19. století prováděla chirurgie:

* Předoperační péče: Před operací bylo pacientům často podáváno projímadlo k pročištění střev a sedativum, které jim pomohlo uvolnit se. Nebyla jim podána žádná anestezie, takže byli během zákroku plně při vědomí.

* Chirurgické nástroje: Chirurgické nástroje používané v 19. století byly hrubé a základní. Zahrnovaly skalpely, pily, kleště a hemostaty.

* Chirurgická technika: Chirurgové by udělali velký řez do kůže a pak pomocí svých nástrojů odstranili nemocnou tkáň. Často používali kauter, aby zastavili krvácení.

* Pooperační péče: Po operaci byli pacienti často ponecháni ve stejné místnosti jako ostatní pacienti, kteří se zotavovali z operace. Byla jim poskytnuta malá úleva od bolesti a hrozila jim infekce.

Úmrtnost na chirurgii byla v roce 1800 vysoká. Odhaduje se, že až 50 % pacientů zemřelo na komplikace chirurgického zákroku.

Některé z nejčastějších komplikací chirurgie v roce 1800 zahrnovaly:

* Krvácení: Chirurgové neměli dobrý způsob, jak zastavit krvácení, takže pacienti často umírali na ztrátu krve.

* Infekce: V roce 1800 neexistovala žádná antibiotika, takže pacienti byli často infikováni po operaci.

* Bolest: Pacientům nebyla během operace podávána žádná anestezie, takže zažívali nesnesitelné bolesti.

* Šok: Operační trauma může způsobit, že pacienti upadnou do šoku, který může vést k smrti.

* Poškození orgánů: Chirurgové někdy při operaci náhodně poškodili orgány.

Navzdory rizikům byla operace často jedinou možností pro pacienty s vážným zdravotním stavem. V roce 1800 se chirurgie začala vyvíjet a zlepšovat a nakonec se stala bezpečnějším a účinnějším postupem.