Jak se udržuje frekvence dýchání v normálních mezích?

Několik mechanismů spolupracuje na udržení frekvence dýchání v normálních mezích:

1. Dýchací centrum v mozkovém kmeni:Dýchací centrum, umístěné v prodloužené míše a mostu, je zodpovědné za regulaci dýchání. Generuje základní rytmus a hloubku dýchání.

2. Chemoreceptory:

A. Centrální chemoreceptory:Tyto chemoreceptory umístěné v dřeni monitorují změny parciálního tlaku oxidu uhličitého (PaCO2) a koncentrace vodíkových iontů (pH) v mozkomíšním moku (CSF). Zvýšené PaCO2 nebo snížené pH stimuluje dýchací centrum ke zvýšení dýchání.

b. Periferní chemoreceptory (karotidní tělíska a aortální tělíska):Tyto chemoreceptory se nacházejí v krčních tepnách a aortě. Snímají změny v PaO2 (parciální tlak kyslíku), PaCO2 a pH v krvi. Když hladina kyslíku klesá, PaCO2 stoupá nebo pH klesá, tyto chemoreceptory vysílají signály do dýchacího centra, aby zvýšily frekvenci a hloubku dýchání.

3. Protahování reflexů:

A. Hering-Breuerův reflex:Tento reflex zabraňuje nadměrnému nafouknutí plic. Zahrnuje napínací receptory v dýchacích cestách, které vysílají signály do dýchacího centra, když se objem plic nadměrně zvětší. To vede k dočasnému zastavení inspirace, což umožňuje výdech.

b. J-receptorový reflex:Tento reflex je spojen s nafouknutím plic. Zahrnuje J-receptory umístěné v alveolárních stěnách. Když jsou plíce nafouknuté, tyto receptory vysílají signály do dechového centra, což vede ke zpomalení dechové frekvence.

4. Dobrovolná kontrola:Do určité míry můžeme dobrovolně ovládat své dýchání. Toto vědomé úsilí může dočasně potlačit automatické mechanismy regulace dýchání, což nám umožňuje zadržet dech nebo dýchat rychleji či pomaleji na krátkou dobu.

Tyto různé mechanismy pracují v koordinaci, aby udržely vhodnou rychlost dýchání, aby vyhověly požadavkům těla na kyslík a oxid uhličitý, a zajišťují zachování jemné rovnováhy plynů v naší krvi.