Co zvyšuje rychlost difúze kyslíku do červených krvinek v plicích?
1. Částečný tlakový gradient: Hlavní hnací silou difúze je parciální tlakový gradient. V plicích je parciální tlak kyslíku (PO2) v alveolech mnohem vyšší než PO2 v červených krvinkách. Tento gradient vytváří čistý pohyb kyslíku z plic do krve.
2. Povrch: Povrchová plocha dostupná pro difúzi je dalším kritickým faktorem. Plíce mají obrovský povrch pro výměnu plynů kvůli přítomnosti milionů drobných alveolů. Velký povrch umožňuje účinnou difúzi kyslíku do červených krvinek.
3. Difuzní vzdálenost: Difúzní vzdálenost, což je vzdálenost, kterou musí molekuly kyslíku urazit, aby dosáhly červených krvinek, je v plicích minimalizována. Alveoly jsou velmi tenkostěnné a kapiláry v plicích jsou umístěny blízko alveolárního povrchu, což snižuje difúzní vzdálenost.
4. Teplota: Vyšší teploty obecně zvyšují rychlost difúze. Tělo si udržuje relativně stálou tělesnou teplotu, která je optimální pro difúzní procesy.
5. Koncentrace hemoglobinu: Přítomnost hemoglobinu v červených krvinkách výrazně zvyšuje rychlost difúze kyslíku. Hemoglobin má vysokou afinitu ke kyslíku a váže se na něj, čímž zvyšuje kapacitu krve přenášet kyslík.
Optimalizací těchto faktorů plíce usnadňují účinnou difúzi kyslíku do červených krvinek a zajišťují dostatečné zásobení tělesných tkání kyslíkem.
