Co znamená onmatopeia?

Slovo „onomatopoeia“ pochází z řeckých slov „onoma“, což znamená „jméno“ a „poiein“, což znamená „udělat“. Je to figura řeči, která se používá k vytváření slov, která znějí jako zvuky, které popisují. Například slovo „bzučení“ je příkladem onomatopoje, protože zní jako zvuk, který vydává včela. Mezi další příklady onomatopoje patří slova jako „pop“, „bang“ a „syčení“. Onomatopoeia je typ smyslového jazyka, což je typ jazyka, který se používá k popisu věcí, které lze zažít prostřednictvím smyslů.