Kdy je nádor považován za rakovinný?
Nádor je považován za rakovinný, když má potenciál rozšířit se do jiných částí těla procesem nazývaným metastázy. Tato schopnost metastázovat je definující charakteristikou maligního nádoru, na rozdíl od benigního nádoru, který zůstává lokalizovaný a nešíří se do jiných tkání.
Při určování, zda je nádor rakovinný nebo benigní, se bere v úvahu několik faktorů. Patří sem:
1. Buněčné abnormality :Rakovinné nádory vykazují buněčné abnormality, jako je abnormální buněčný růst, rychlé buněčné dělení a změny tvaru, velikosti a organizace buněk. Tyto buněčné změny lze detekovat mikroskopickým vyšetřením vzorků tkáně.
2. Invaze okolní tkáně :Rakovinné nádory mají schopnost napadat a ničit okolní zdravé tkáně, čímž narušují jejich normální strukturu a funkci. Tato invaze se může objevit lokálně, rozšířit se do blízkých tkání nebo se může rozšířit do vzdálených orgánů prostřednictvím metastáz.
3. Metastáza :Metastázy jsou charakteristickým znakem rakovinných nádorů. Jde o šíření rakovinných buněk z primárního nádoru do jiných částí těla krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem. Tato schopnost metastázovat umožňuje rakovině postupovat a je obtížnější léčit.
4. Nekontrolovaný buněčný růst :Rakovinné nádory vykazují nekontrolovaný buněčný růst a dělení. Na rozdíl od normálních buněk, které mají regulované cykly růstu a dělení, rakovinné buňky pokračují v rychlém dělení, což vede k akumulaci abnormálních buněk a vzniku nádoru.
5. Angiogeneze :Rakovinné nádory často stimulují tvorbu nových krevních cév prostřednictvím procesu zvaného angiogeneze. Toto zvýšené prokrvení poskytuje nádoru kyslík a živiny, podporuje jeho růst a šíření.
6. Imunitní únik :Rakovinné nádory se mohou vyhnout detekci a zničení imunitním systémem těla. Mohou produkovat molekuly, které inhibují imunitní reakce nebo se maskují jako normální buňky, což jim umožňuje uniknout imunitnímu dohledu a pokračovat v růstu.
Kombinace těchto faktorů ukazuje na přítomnost rakovinného nádoru. Včasná detekce a léčba rakovinných nádorů jsou zásadní pro zabránění jejich šíření a zvýšení šancí na úspěšnou léčbu a uzdravení.
