Jaké jsou sociální determinanty astmatu?
1. Socioekonomický status: Chudoba a nízký příjem jsou silně spojeny s astmatem. Lidé, kteří žijí v chudobě, jsou častěji vystaveni environmentálním spouštěčům astmatu, jako jsou roztoči, švábi a pasivní kouření. Je také pravděpodobnější, že žijí ve čtvrtích se špatnou kvalitou ovzduší a mají omezený přístup ke zdravotní péči.
2. Rasa a etnická příslušnost: Afroameričané a Latinoameričané mají častěji astma než běloši. Existuje řada faktorů, které přispívají k této nerovnosti, včetně socioekonomického postavení, přístupu ke zdravotní péči a faktorů životního prostředí.
3. Vzdělání: Lidé s nižším vzděláním mají vyšší pravděpodobnost, že budou mít astma. Je to proto, že častěji žijí v chudobě, mají omezený přístup ke zdravotní péči a jsou vystaveni environmentálním spouštěčům astmatu.
4. Bydlení: Lidé, kteří žijí v nevyhovujícím bydlení, mají větší pravděpodobnost, že budou mít astma. Je to proto, že nevyhovující bydlení je často spojeno se špatnou kvalitou vzduchu, roztoči, šváby a dalšími spouštěči astmatu.
5. Prostředí sousedství: Lidé, kteří žijí ve čtvrtích s vysokou úrovní znečištění ovzduší, dopravy a kriminality, mají větší pravděpodobnost, že budou mít astma. Všechny tyto faktory totiž mohou přispívat ke zvýšenému zánětu a reaktivitě dýchacích cest, což může vést k astmatickým záchvatům.
6. Stres: Spouštěčem astmatu může být i stres. Lidé, kteří jsou ve velkém stresu, mají větší pravděpodobnost astmatických záchvatů. Stres totiž může zvýšit produkci kortizolu, což může vést k zánětu a zúžení dýchacích cest.
