Jaká je biologická léčba autismu?
1. Léky:
- Antipsychotika: Atypická antipsychotika jako risperidon, aripiprazol, olanzapin a quetiapin se běžně používají ke zvládání podrážděnosti, agrese, hyperaktivity a stereotypního chování u jedinců s PAS.
- Stimulátory: Stimulační léky, jako je methylfenidát (Ritalin) a amfetaminy (Adderall), mohou pomoci zlepšit pozornost a soustředění, snížit hyperaktivitu a kontrolovat impulzivní chování u jedinců s ASD.
- Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): SSRI, jako je fluoxetin (Prozac) a sertralin (Zoloft), mohou být předepsány k léčbě úzkosti a deprese, které jsou běžně spojovány s ASD.
- Alfa-2 agonisté: Klonidin a guanfacin jsou alfa-2 agonisté, kteří mohou pomoci snížit hyperaktivitu a impulzivitu.
2. Dietní intervence:
- Bezlepková a kaseinová dieta (GFCF): Někteří jedinci s ASD vykazují zlepšení v chování a komunikaci po vyloučení lepku (obsaženého v pšenici, žitu a ječmeni) a kaseinu (bílkovina nacházející se v mléce) ze své stravy. Nicméně vědecké důkazy o účinnosti GFCF při léčbě ASD zůstávají smíšené.
- Ketogenní dieta: Tato dieta s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků prokázala potenciální výhody při snižování záchvatů a zlepšování kognitivních funkcí u některých jedinců s ASD.
- Další úpravy stravy: Určité doplňky, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, probiotika a vitamín D, byly zkoumány z hlediska jejich potenciální role při zlepšování příznaků ASD, ale pro stanovení jejich účinnosti je zapotřebí více výzkumu.
3. Oxygenoterapie:
Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) spočívá v dýchání čistého kyslíku v přetlakové komoře. Ačkoli některé studie naznačovaly potenciální přínosy HBOT při zlepšování sociálního chování a komunikace u jedinců s PAS, je k potvrzení její účinnosti nutný důslednější výzkum.
4. Transkraniální magnetická stimulace (TMS):
TMS je neinvazivní technika stimulace mozku, která využívá magnetické pole ke stimulaci specifických oblastí mozku. TMS se ukázal jako slibný při zlepšování sociálního poznání a komunikace u jedinců s PAS, ale jeho použití je stále experimentální a vyžaduje další výzkum.
Je důležité si uvědomit, že biologickou léčbu ASD by měli zdravotníci pečlivě zvažovat a sledovat, protože mohou mít potenciální vedlejší účinky a nemusí být vhodné pro každého. Léčebné plány by měly být individualizovány na základě specifických potřeb a symptomů každého jedince s PAS.