Jak to, že lidé dělají tak velké problémy s prasečí chřipkou, když ji má méně než 17 a zemřel na ni pouze jeden člověk?

Prasečí chřipka je potenciálně závažný chřipkový virus, který byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) prohlášen za celosvětovou pandemii. K srpnu 2009 bylo celosvětově hlášeno více než 193 000 potvrzených případů prasečí chřipky a více než 1 700 úmrtí. I když je pravda, že počet případů a úmrtí na prasečí chřipku je relativně malý ve srovnání s jinými pandemiemi, jako je španělská chřipka z roku 1918, WHO bere hrozbu tohoto viru vážně z několika důvodů:

1) Virus se rychle šíří. Prasečí chřipka byla hlášena ve více než 189 zemích a územích po celém světě a počet případů stále roste. WHO odhaduje, že do konce roku 2009 může být celosvětově až 1 miliarda případů prasečí chřipky.

2) Virus způsobuje vážné onemocnění a smrt. Zatímco většina lidí, kteří dostanou prasečí chřipku, pociťuje mírné příznaky, jako je horečka, kašel a bolest v krku, u některých lidí se vyvinou závažnější komplikace, jako je zápal plic a respirační selhání. WHO odhaduje, že asi 1 % lidí, kteří onemocní prasečí chřipkou, na virus zemře.

3) Proti prasečí chřipce neexistuje žádná vakcína. Na rozdíl od sezónní chřipky není v současné době k dispozici žádná vakcína, která by chránila lidi před prasečí chřipkou. To znamená, že se virus mohl šířit nekontrolovaně, což by vedlo k velkému počtu případů a úmrtí.

4) Virus by mohl zmutovat do nebezpečnější formy. Chřipkové viry neustále mutují a je možné, že by prasečí chřipka mohla zmutovat do nebezpečnější formy, která se snadněji přenáší nebo způsobuje závažnější onemocnění.

Ze všech těchto důvodů bere WHO hrozbu prasečí chřipky vážně. Organizace vyhlásila celosvětovou pandemii a doporučila zemím, aby podnikly kroky k přípravě na rozsáhlé propuknutí viru. Tyto kroky zahrnují vytváření zásob antivirových léků, vývoj vakcíny a vzdělávání veřejnosti o tom, jak zabránit šíření viru.