Proč má sympatický nervový systém generalizovaný účinek, zatímco parasympatický lokalizovaný účinek?

Sympatický nervový systém (SNS) :

- Zobecněný účinek: SNS je odpovědná za reakci těla „bojuj nebo uteč“, která zahrnuje rozsáhlou aktivaci sympatických nervů. To má za následek celkový účinek na celé tělo, jako je zvýšená srdeční frekvence, dilatace krevních cév v kosterních svalech a inhibice trávení.

Parasympatický nervový systém (PNS):

- Lokalizovaný efekt: PNS se podílí na činnostech „odpočinek a trávení“ a obecně má více lokalizované účinky na specifické orgány nebo tkáně. Řídí funkce, jako je trávení, slinění a močení. PNS obvykle působí v opozici vůči SNS a působí proti jejím účinkům.

Důvody rozdílů v efektech:

1. Vzorec inervace: SNS má rozšířenou distribuci po celém těle, přičemž sympatické nervy inervují většinu orgánů a tkání. Naproti tomu PNS primárně inervuje specifické orgány a žlázy. Tento rozdíl ve vzorcích inervace přispívá ke zobecněným účinkům SNS a lokalizovaným účinkům PNS.

2. Uvolnění neurotransmiteru: SNS primárně uvolňuje norepinefrin jako svůj neurotransmiter, zatímco PNS primárně uvolňuje acetylcholin. Norepinefrin se může šířit více a ovlivnit více orgánů a tkání, což přispívá k obecným účinkům SNS. Na druhé straně je acetylcholin svým působením více lokalizován, což vede k cílenému působení PNS.

3. Distribuce receptoru: Distribuce a citlivost receptorů pro norepinefrin a acetylcholin také hrají roli při určování generalizovaných versus lokalizovaných účinků SNS a PNS.

Je důležité si uvědomit, že zatímco SNS a PNS mají obecně různé účinky, spolupracují na udržení celkové tělesné rovnováhy (homeostázy) regulací různých fyziologických procesů.