Jaká léčba je k dispozici pro poruchy polykání?
1. Polykací cviky: Patologové řeči (SLP) mohou doporučit konkrétní cvičení ke zlepšení svalové síly a koordinace v krku a ústech. Tato cvičení mohou pomoci jednotlivcům znovu získat polykací schopnosti.
2. Úprava stravy: Může být nutné upravit konzistenci jídla a nápojů, aby se snáze polykali. To může zahrnovat vyhýbání se určitým potravinám, krájení potravin na menší kousky, zahušťování tekutin nebo používání pyré nebo měkké stravy.
3. Techniky polohování: Některé polohy, jako je vzpřímené sezení nebo předklonění hlavy, mohou pomoci zlepšit efektivitu polykání. SLP mohou poskytnout návod na vhodné techniky určování polohy.
4. Kompenzační techniky: SLP mohou jedince s poruchami polykání naučit kompenzačním strategiím, jako je dvojité polykání nebo Mendelsohnův manévr, aby se zlepšila jejich schopnost bezpečně a efektivně polykat.
5. Techniky chování: U některých jedinců může být behaviorální terapie užitečná při zvládání potíží s polykáním. Techniky jako relaxační trénink a biofeedback mohou pomoci snížit úzkost a zlepšit koordinaci polykání.
6. Lékařské ošetření: V některých případech mohou být nezbytné léky nebo lékařské postupy k vyřešení základní příčiny poruchy polykání. Například, pokud je porucha způsobena neurologickým stavem, mohou být předepsány léky na zvládnutí stavu.
7. Chirurgická intervence: V závažných případech dysfagie může být vyžadován chirurgický zákrok k nápravě strukturálních abnormalit nebo blokád v krku nebo jícnu.
8. Alternativní způsoby krmení: U jedinců s těžkou dysfagií mohou být nezbytné alternativní způsoby výživy, jako jsou nazogastrické sondy nebo gastrostomické sondy, aby byla zajištěna adekvátní výživa a hydratace.
9. Hydratace: Zůstat dobře hydratovaný je nezbytný pro jedince s polykacími obtížemi. Pomáhá ředit sekrety a usnadňuje polykání.
10. Monitorování a sledování: Jedinci s poruchami polykání by měli podstupovat pravidelné sledování svým zdravotnickým týmem, včetně SLP a lékařů, aby sledovali jejich pokrok a provedli veškeré nezbytné úpravy svého léčebného plánu.
11. Emocionální podpora: Poruchy polykání mohou být emocionálně stresující, takže poskytování podpory a poradenství jednotlivcům a jejich pečovatelům může být prospěšné při zvládání psychologického dopadu tohoto stavu.
Je důležité konzultovat se zdravotnickým pracovníkem, jako je gastroenterolog nebo řečový patolog, za účelem stanovení nejvhodnějšího léčebného postupu na základě konkrétních potřeb a okolností jedince.
