Co znamená podání látky?
1. Ústní podání: Látka se užívá ústy ve formě tablet, kapslí, pilulek nebo tekutin. Toto je nejběžnější způsob podávání.
2. Intravenózní podání (IV): Látka se aplikuje přímo do žíly. Tato cesta poskytuje rychlou absorpci a používá se pro léky, které potřebují rychle zabrat, nebo v případech, kdy perorální podání není možné.
3. Intramuskulární podání (IM): Látka se vstříkne do svalu. Tato cesta se běžně používá u vakcín a některých léků, které vyžadují pomalejší absorpci než intravenózní podání.
4. Subkutánní podání (SC): Látka se vstřikuje těsně pod kůži. Tato cesta se často používá pro léky, které vyžadují trvalé nebo pomalé uvolňování, jako je inzulín.
5. Transdermální podání: Látka se aplikuje na kůži ve formě náplasti, krému, gelu nebo masti. Lék se vstřebává kůží a dostává se do krevního oběhu.
6. Inhalace: Látka se do těla dostává dýchacími cestami vdechováním. Tato cesta se běžně používá pro anestezii, léky na astma a některé léky na dýchací cesty.
7. Rektální administrace: Látka se zavádí do konečníku ve formě čípků nebo klystýru. Tato cesta se používá, když není možné perorální podání nebo když je třeba lék absorbovat lokálně v konečníku nebo tlustém střevě.
8. Tematické administrace: Pro lokální účinky se látka aplikuje přímo na kůži, oči nebo sliznice. Tato cesta se běžně používá pro masti, krémy, gely, lotiony a oční kapky.
Volba cesty podávání závisí na faktorech, jako jsou vlastnosti léčiva, požadovaný nástup a trvání účinku, preference pacienta a zdravotní stav. Zdravotníci pečlivě zvažují tyto faktory při výběru nejvhodnějšího způsobu podání, aby zajistili bezpečné a účinné dodání látky.
