Jak by se Freud díval na poruchy příjmu potravy?

Psychoanalytická teorie

Podle psychoanalytika Sigmunda Freuda jsou poruchy příjmu potravy výsledkem nevědomých konfliktů, které mají původ v dětství. Freud věřil, že lidé s poruchami příjmu potravy jsou fixováni v rané fázi psychosexuálního vývoje a že jejich symptomy jsou způsobem vyjádření nevědomých tužeb a konfliktů.

Ústní fáze

Freud věřil, že lidé s poruchami příjmu potravy jsou fixováni na orální fázi vývoje, což je první fáze života. Během této fáze mají kojenci potěšení ze sání a jídla. Lidé, kteří jsou v této fázi fixovaní, mohou mít orální fixaci, což znamená, že nadále hledají potěšení z orálních činností, jako je jídlo. To může vést k přejídání nebo záchvatovitému přejídání.

Anální fáze

Freud také věřil, že lidé s poruchami příjmu potravy mohou být fixováni v anální fázi vývoje. Během této fáze se děti začínají učit o kontrole a autonomii. Lidé, kteří jsou v této fázi fixováni, mohou mít anální fixaci, což znamená, že jsou zaujatí kontrolou a řádem. To může vést k restriktivnímu stravování nebo mentální anorexii.

Falické stadium

A konečně Freud věřil, že lidé s poruchami příjmu potravy mohou být fixováni na falické fázi vývoje. Během této fáze si děti začínají rozvíjet smysl pro svou genderovou identitu a sexualitu. Lidé, kteří jsou v této fázi fixováni, mohou mít falickou fixaci, což znamená, že jsou zaujatí sexuální silou a dominancí. To může vést k mentální bulimii, která se vyznačuje záchvatovitým přejídáním a očistou.

Léčba

Psychoanalytická léčba poruch příjmu potravy obvykle zahrnuje pomoc pacientům, aby si uvědomili své nevědomé konflikty a vyvinuli zdravější způsoby, jak se s těmito konflikty vypořádat. Léčba může také zahrnovat řešení základních problémů, jako je dětské trauma nebo zneužívání, které mohou přispívat k poruše příjmu potravy.