Přetrvávání vize, jak souvisí s filmem?

Perzistence vidění je optická iluze, ke které dochází, když se série statických obrazů zobrazených v rychlém sledu jeví jako spojitý pohyblivý obraz. Tento jev poprvé popsal belgický fyzik Joseph Plateau v roce 1832.

Přetrvávání vidění je základem všech pohyblivých obrazů, včetně filmu a videa. Když filmový projektor promítá sérii statických obrazů na plátno rychlostí 24 snímků za sekundu, zdá se, že obrazy splývají dohromady a vytvářejí iluzi nepřetržitého pohybu.

Stejný princip se používá ve videu, kde se série statických snímků zobrazuje na obrazovce rychlostí 30 nebo 60 snímků za sekundu. Čím vyšší je snímková frekvence, tím plynulejší bude pohyb.

Perzistence vidění je také zodpovědná za efekt kola vozu, kdy se paprsky kola vozu zdánlivě pohybují dozadu, když se kolo ve skutečnosti otáčí dopředu. K této iluzi dochází, protože mozek na krátký okamžik uchová obraz paprsků v jejich předchozí poloze, i když se kolo pohne.

Přetrvávání vize je fascinující fenomén, který byl použit k vytvoření některých z nejúžasnějších a nejpůsobivějších zážitků v historii lidstva. Od počátků filmu až po nejnovější pokroky ve virtuální realitě hrála vytrvalost vize klíčovou roli při oživování obrazů.

Zde jsou některá další fakta o perzistenci zraku:

* Lidské oko dokáže vnímat obrazy, které jsou zobrazeny po dobu pouhých 1/25 sekundy.

* Kritická frekvence fúze (CFF) je minimální snímková frekvence, při které se série statických snímků jeví jako souvislá. CFF se liší od osoby k osobě, ale obvykle se pohybuje kolem 24 snímků za sekundu.

* Stálost vidění lze použít k vytvoření různých optických iluzí, jako je efekt kola vozu a následný efekt pohybu.

* Stálost vidění je základním principem všech pohyblivých obrazů, včetně filmu, videa a animace.