Co se stane, když hormon dosáhne cílového orgánu nebo buňky?

Když hormon dosáhne svého cílového orgánu nebo buňky, naváže se na specifický receptor na povrchu buňky nebo uvnitř buňky. Tato vazba spouští kaskádu událostí, které vedou ke změně buněčné aktivity.

Prvním krokem je vazba hormonu na jeho receptor. Tato vazba způsobí konformační změnu v receptoru, která jej aktivuje. Aktivovaný receptor pak iniciuje řadu intracelulárních signálních drah, které nakonec vedou ke změně buněčné aktivity.

Specifické účinky hormonu závisí na typu hormonu a cílové buňce. Například inzulín, hormon produkovaný slinivkou břišní, způsobuje, že jaterní buňky vychytávají glukózu z krve. Naproti tomu glukagon, další hormon produkovaný slinivkou, způsobuje, že jaterní buňky uvolňují glukózu do krve.

Hormony hrají zásadní roli při koordinaci činností různých orgánů a systémů v těle. Regulací buněčné aktivity udržují hormony homeostázu a umožňují tělu reagovat na měnící se podmínky.