Jak lékaři nejprve zacházejí s pacientem, který dorazí do nemocnice s příznaky hluboké žilní trombózy?
1. Anamnéza a fyzikální vyšetření:
- Lékař shromáždí informace o pacientových příznacích, anamnéze a rizikových faktorech pro DVT, jako je prodloužená imobilizace, nedávný chirurgický zákrok nebo osobní nebo rodinná anamnéza krevních sraženin.
- Provádí se fyzikální vyšetření se zaměřením na postiženou končetinu. Lékař kontroluje otok, citlivost, teplo a změnu barvy. Homanovo znamení (bolest v lýtku při dorzální flexi nohy) je klasickým, ale ne vždy spolehlivým indikátorem HŽT.
2. Diagnostické testy:
- Test D-dimeru:Krevní test, který měří hladiny D-dimeru, proteinového fragmentu, který se zvyšuje, když je přítomna krevní sraženina. Negativní test D-dimerů může pomoci vyloučit DVT, zatímco pozitivní výsledek může vyžadovat další testování.
- Kompresní ultrazvuk:Tento neinvazivní zobrazovací test využívá zvukové vlny k vizualizaci krevních cév v postižené končetině a identifikaci krevních sraženin. Je to nejčastěji používaný test k diagnostice HŽT.
3. Okamžité ošetření:
- Antikoagulační terapie:Pokud je podezření na DVT nebo je diagnostikována, lékař pravděpodobně zahájí léčbu pacienta antikoagulační léčbou, aby se zabránilo růstu sraženiny nebo tvorbě nových sraženin. Mezi běžně používaná antikoagulancia patří heparin a warfarin (Coumadin). Pro počáteční léčbu je často preferován nízkomolekulární heparin (LMWH), jako je enoxaparin (Lovenox).
- Kompresivní terapie:Kompresní punčochy nebo zábaly se aplikují na postiženou končetinu, aby pomohly zlepšit průtok krve, snížit otoky a zabránit dalším sraženinám.
- Elevace:Zvednutí postižené končetiny nad úroveň srdce může pomoci zlepšit oběh a snížit otoky.
4. Další hodnocení a léčba:
- Jakmile je zahájena počáteční léčba, mohou být provedeny další testy k potvrzení diagnózy a určení rozsahu sraženiny, jako je venografie nebo magnetická rezonance (MRI).
- Konkrétní léčebný plán bude záviset na stavu pacienta, umístění a závažnosti hluboké žilní trombózy a všech základních zdravotních stavech.
- K prevenci rekurentní hluboké žilní trombózy lze doporučit dlouhodobou antikoagulační léčbu, která může pokračovat několik měsíců nebo dokonce neomezeně, v závislosti na individuálních rizikových faktorech.
Včasná diagnostika a léčba hluboké žilní trombózy jsou zásadní pro prevenci závažných komplikací, jako je plicní embolie (PE), ke které dochází, když se krevní sraženina odlomí z hlubokých žil a putuje do plic.
