Recidivující/refrakterní vícenásobné změny léčby
Vícenásobné relapsy/refrakterní léčebné strategie mají za cíl poskytnout alternativní přístup pro pacienty, jejichž onemocnění adekvátně nereagovalo na předchozí léčbu. Zde je několik způsobů, jak se léčba může změnit u relabujícího/refrakterního vícenásobného způsobu (MM):
1. Terapie druhé linie: Jakmile se pacientova MM stane refrakterní na léčbu první linie, přechází se na možnosti léčby druhé linie. Tyto možnosti často zahrnují různé kombinace léků, včetně nových látek, cílených terapií a imunomodulačních léků. Výběr konkrétních látek závisí na individuálních okolnostech pacienta a na předchozích liniích terapie, kterou absolvoval.
2. Kombinované terapie: U relabujícího/refrakterního MM lékaři často používají kombinovanou léčbu, než aby se spoléhali na jednotlivé léky. Kombinace různých léků, které fungují prostřednictvím odlišných mechanismů, může zvýšit celkovou účinnost a překonat rezistenci, která se mohla vyvinout během dřívější léčby.
3. Inhibitory proteazomu (PI): Inhibitory proteazomu jsou třídou léků, které se běžně používají ve druhé linii a pozdějších terapiích MM. Příklady PI zahrnují bortezomib (Velcade) a carfilzomib (Kyprolis). Tyto léky blokují funkci proteazomu, buněčného mechanismu, který štěpí proteiny, což vede k buněčné smrti v myelomových buňkách.
4. Imunomodulační léky (IMiD): IMiD, jako je lenalidomid (Revlimid) a pomalidomid (Pomalyst), se často používají u relabujícího/refrakterního MM. Modulují odpověď imunitního systému na myelom a zvyšují schopnost těla rozpoznat a napadnout rakovinné buňky.
5. Monoklonální protilátky: Monoklonální protilátky, jako je daratumumab (Darzalex) a elotuzumab (Empliciti), jsou navrženy tak, aby cílily na specifické proteiny exprimované na povrchu myelomových buněk. Tyto léky se vážou na rakovinné buňky a stimulují imunitní systém, aby je zničil.
6. Transplantace kmenových buněk (SCT): U pacientů, kteří jsou způsobilí a dostatečně fit, lze u relabujícího/refrakterního MM zvážit SCT. To zahrnuje odběr zdravých kmenových buněk od pacienta nebo dárce a jejich transplantaci zpět po vysokodávkové chemoterapii a/nebo radiační terapii. Cílem SCT je odstranit zbývající myelomové buňky a poskytnout dlouhodobou kontrolu onemocnění.
7. Nové léčebné přístupy: Probíhající výzkum pokračuje ve zkoumání nových terapeutických strategií pro relabující/refrakterní MM, včetně terapií založených na imunitě (např. terapie T-buňkami chimérického antigenního receptoru nebo terapie CAR T-buňkami), inhibitory histondeacetylázy (HDACi) a látky, které se zaměřují na specifické molekulární dráhy zapojené do růstu a přežití myelomových buněk.
8. Podpůrná péče: Kromě specifické léčby MM jsou nezbytná podpůrná opatření pro zvládnutí symptomů, prevenci komplikací a zlepšení kvality života pacienta. Tato opatření mohou zahrnovat léčbu bolesti, krevní transfuze, prevenci infekcí a psychologickou podporu.
Je důležité si uvědomit, že léčebné plány pro relabující/refrakterní MM jsou vysoce individualizované a lékaři upravují přístup na základě faktorů, jako je reakce pacienta na předchozí terapie, celkový zdravotní stav a snášenlivost léčby. Provádí se pravidelné sledování a hodnocení, aby se zjistila účinnost léčby a podle toho se upravil plán.
