Jaká je nevýhoda anerobního dýchání?

Anaerobní dýchání, i když umožňuje organismům přežít v prostředí s ochuzeným kyslíkem, má určité nevýhody:

Akumulace vedlejších produktů :Během anaerobního dýchání vede neúplné odbourávání glukózy k hromadění odpadních produktů, jako je kyselina mléčná (ve svalech při intenzivním cvičení) nebo etanol (v kvasnicích během fermentace). Tyto vedlejší produkty mohou negativně ovlivnit buněčnou funkci a mohou vyžadovat další energii pro jejich odstranění nebo přeměnu.

Nižší energetický výtěžek :Ve srovnání s aerobním dýcháním produkuje anaerobní dýchání výrazně nižší množství adenosintrifosfátu (ATP). Je to proto, že neúplný rozklad glukózy vytváří méně molekul ATP na molekulu glukózy ve srovnání s úplným rozkladem při aerobním dýchání.

Omezená doba trvání :Anaerobní dýchání může udržet organismus pouze po omezenou dobu. Hromadění odpadních látek a vyčerpání energetických zásob si nakonec vyžádá návrat k aerobnímu dýchání nebo organismus zažije buněčnou dysfunkci a smrt.

Závislost na externích akceptorech elektronů :Anaerobní dýchání vyžaduje přítomnost vnějších akceptorů elektronů, jako je síran, dusičnan nebo fumarát, aby se usnadnil přenos elektronů během procesu. Pokud tyto akceptory elektronů nejsou k dispozici nebo jsou vyčerpány, nemůže dojít k anaerobnímu dýchání.